Angola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Angolská republika República de Angola
vlajka znak

Rozloha	1 246 700 km² (30. na světě) z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel	10 978 552, (71. na světě, 2004)
Hustota zalidnění	8 / km² (208. na světě)
Jazyk	portugalština, bantuské jazyky
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	křesťanství 89% (římskokatolické 69 %, protestantské 20 %), animismus 11 %
Nejvyšší bod	Morro Môco (2620 m n. m.)
Hlavní město	Luanda
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	José Eduardo dos Santos
Předseda vlády	Fernando da Piedade Dias dos Santos
Hymna	Angola Avante‬
Vznik	11. listopad 1975 (nezávislost na Portugalsku)
Měna	kwanza (AOA)
ISO 3166-1	024 AGO AO
MPZ	ANG
Doména	.ao
Telefon	+244
Časové pásmo	UTC +1

Angola (Angolská republika, República de Angola) je stát ležící na jihu Afriky s 1600 km dlouhým pobřežím Atlantiku. Na severu hraničí s Kongem (201 km s distriktem Cabinda, který je oddělen od zbytku Angoly územím DR Kongo) a DR Kongo (2511 km), na východě se Zambií (1110 km) a na jihu s Namíbií (1376 km).

Administrativní dělení: 18 provincií
Velká města: Luanda (2 022 000), Huambo (400 000), Benguela (155 000), Lobito (150 000), Lubango (105 000), Namibe (100 000)
Nejníže položené místo: hladina Atlantiku - 0 m. n. m.
Nejvýše položené místo: Morro Môco 2620 m. n. m.

Obsah

1 Historie
2 Portugalský vliv
3 Politika
4 Administrativní rozdělení
5 Přírodní podmínky
6 Ekonomika
7 Obyvatelstvo
- 7.1 Procentní zastoupení jednotlivých národností
8 Podívejte se též na
9 Externí odkazy

[editovat] Historie

Od 14. století bylo území součástí konžské říše, později říše Ndongo. V roce 1483 přistál u ústí řeky Kongo objevitel Diego Cão a zemi začali kolonizovat Portugalci. Mezi lety 1641 a 1648 Luandu okupovali Nizozemci. V roce 1648 Portugalsko Luandu znovu získalo a začalo expandovat i do okolního Konga a Ndonga a definitivně zvítězili v roce 1671. V 90. letech 19. století se stala portugalskou kolonií a v roce 1951 zámořskou kolonií pod názvem Portugalská západní Afrika. Když Portugalsko odmítlo pokračovat v dekolonizaci, zformovala se tři hnutí usilující o nezávislost: Lidové hnutí za osvobození Angoly (MPLA), Národní osvobozenecká fronta Angoly (FNLA) a Svaz pro úplnou nezávislost Angoly (UNITA).

Po 14 letech guerillové války byla v roce 1975 vyhlášena nezávislost. Portugalsko přenechalo vládu MPLA. Krátce poté vypukla mezi MPLA, UNITA a FNLA občanská válka. FNLA později nechala bojovat jenom UNITA a MPLA. V roce 1991 se obě frakce dohodly, že se z Angoly stane pluralitní stát, ale po volbách UNITA prohlásil, že byly zmanipulované, a boje propukly znovu.

V roce 1994 byl zahájen mírový proces, který spočívá v zapojení UNITA do vlády. V roce 1997 byla nastolena vláda národní jednoty. Vůdce UNITA Jonas Savimbi získal statut vůdce nejsilnější opoziční strany. Boje ale pokračovaly a v roce 1999 musel generální tajemník OSN prohlásit mírový proces za neúspěšný.

22. února 2002 byl Jonas Savimbi zastřelen a mezi frakcemi byl uzavřen klid zbraní. UNITA vzdal svoji ozbrojenou činnost a postavil se do role nejsilnější opoziční strany. Zdá se, že se situace v zemi normalizuje.

[editovat] Portugalský vliv

Angola byla objevena už v 16. století, kdy do Angoly připluli Portugalci. Portugalská (nová) vláda z roku 1975, v tom samém roce uděluje nezávislost. V Angole bylo poměrně dost hnutí a při vyhlášení nezávislosti vypukla občanská válka.

[editovat] Politika

Momentálně je politická moc soustředěná v rukou prezidenta. Výkonná moc se skládá z prezidenta, předsedy vlády a sboru ministrů. Sbor ministrů se pravidelně schází, aby řešil politické záležitosti. Guvernéři 18 provincií jsou jmenováni prezidentem. Ústava z roku 1992 určuje pravomoci vlády a práva a povinnosti občanů. Právní systém je postaven na portugalském. Soudy působí jen ve 12 ze 140 obvodů. Nejvyšší soud působí jako odvolací orgán. Ústavní soud nikdy nebyl ustanoven.

Prezident oznámil, že vláda má zájem vypsat v roce 2006 vypsat volby, později však byly volby opět odloženy. Poslední volby v Angole se konaly roku 1992.

[editovat] Administrativní rozdělení

18 provincií (provincia, mn. č. provincias):

1 Bengo
2 Benguela
3 Bié
4 Cabinda
5 Cuando Cubango
6 Cuanza Norte

7 Cuanza Sul
8 Cunene
9 Huambo
10 Huila
11 Luanda
12 Lunda Norte

13 Lunda Sul
14 Malanje
15 Moxico
16 Namibe
17 Uige
18 Zaire

[editovat] Přírodní podmínky

Většina území Angoly je pokryta rozsáhlou vnitrozemskou plošinou o výšce 1500 m n. m. Jenom uprostřed země se zdvihá nejvyšší polšina Bié s masívem Morro Môco (2620 m n. m.). Směrem k pobřeží klesá tato plošina do úzkého pásu nížin. Na severozápadě země zasahuje rozsáhlejší nížina přes ústí řeky Kongo až k přístavu Cabinda. Podnebí na jihu Angoly a podél pobřeží, je suché a tropické. V listopadu do dubna na severu panuje období dešťů. Poměry: Angolský stát je velmi úzká pobřežní nížina, která přechází v náhorní plošiny.

Podnebí Angoly je tropické. Klima pobřežních oblastí ochlazuje studený Benguelský proud. velice atraktivní je také fakt, že v Angole si lze vyřídit řidičský průkaz do 14 dnů, a to již od 15ti let věku, jež je v Angole považován za plnoletost. Tento fakt je však méně atraktivní počítáme li trvalé pouliční přestřelky, díky ozbrojení z roku 1978 Sovětským svazem. paradoxní je také fakt, že zrovna v Angole přesahuje homosexualita 26 procent

[editovat] Ekonomika

Angola má kvůli čtvrt století trvajícím bojům rozvrácenou ekonomiku. Má bohaté přírodní zdroje, mezi něž patří zlato, diamanty, úrodná půda a lesy, vody bohaté na ryby a velké zásoby ropy, ale kvůli dlouholeté válce je využívá jen minimálně. Angola může patřit mezi nejbohatší země Afriky. 85 % obyvatel se živí z vlastní zemědělské činnosti. Téměř jediným zdrojem příjmů zůstala rostoucí těžba ropy.

[editovat] Obyvatelstvo

Angola má tři hlavní etnické skupiny: Ovimbundu, Kimbundu a Bakongo, mluví různými bantuskými jazyky. Portugalci tvoří největší skupiny neangolského obyvatelstva. Portugalština je také nejdůležitějším a oficiálním jazykem. Na jihovýchodě se také vyskytují kmeny Křováků. Angola čítá cca 10 276 000 obyvatel, z toho 71% jich žije na venkově a zbylých 29% ve městech. Délka života je u mužů průměrně 43 let, u žen 47. Tedy asi o 25 let méně než v ČR. Úředním jazykem je portugalština ale většina národa mluví bantuským nářečím. Mezi největší skupiny patří 39% Ovimbundu a 25% Kimbundu. Cca z poloviny převládá tradiční víra, dále pak římští katolíci a protestanti.