Džibutsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Džibutská republika جمهورية جيبوتي Jumhuriyaa Jibuti Džumhúríjat Džíbútíja République de Djibouti Gabuuti Doolat Jamhuuriyadda Jibuutiyeed
vlajka znak

Rozloha	23 000 km² (150. na světě) z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel	476 703 (165. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	21 / km² (188. na světě)
Jazyk	francouzština (úřední), arabština (úřední), somálština, afar
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	muslimové 94%, křesťané 6%
Nejvyšší bod	Moussa Ali (2028 m n. m.)
Hlavní město	Džíbútí
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Hlava státu	prezident Ismail Omar Guelleh (od 8. května 1999)
Hlava vlády	premiér Dileita Mohamed Dileita (od 4. března 2001)
Hymna	Džibutská hymna
Vznik	27. června 1977 (nezávislost na Francii)
Měna	džibutský frank (DJF)
ISO 3166-1	262 DJI DJ
MPZ
Doména	.dj
Telefon	253
Časové pásmo	UTC +3

Mapa Džibutska

Džibutsko je stát v Africe. Jeho sousedy jsou Eritrea, Etiopie, Somálsko.

[editovat] Dějiny

Oblast dnešního Džibutska obývalo postupně několik různých kmenů. Naposled zemi ovládli Ísové a Afarové. Díky četným obchodním stykům s Araby přijaly tyto dva kmeny islám. V 19. století Francouzi nejprve koupili přístav Obock; v roce 1888 založili přístav Džibuti a ustavili nad ním protektorát. V roce 1896 vznikla kolonie Francouzské Somálsko. V letech 1940 až 1942 bylo území okupováno Itálií. Od roku 1946 bylo zámořským územím Francie; v roce 1967 byla rozšířena místní samospráva a území bylo přejmenováno na Francouzské pobřeží Afarů a Ísů. Samostatnost získalo Džibutsko 27. června 1977.

V 90. letech 20. století vyvolali Afarové občanskou válku, kterou se podařilo ukončit mírovou smlouvou v roce 1994.

[editovat] Politika

[editovat] Správní rozdělení

Džibutsko je rozděleno na 6 oblastí (včetně hlavního města) a dále na 15 distriktů.

Přehled jednotlivých oblastí:

Ali Sabieh Region (Region d'Ali Sabieh)
Arta Region (Region d'Arta)
Dikhil Region (Region de Dikhil)
Djibouti (město, Ville de Djibouti)
Obock Region (Region d'Obock)
Tadjourah Region (Region de Tadjourah)

[editovat] Zeměpis

[editovat] Hospodářství

Hospodářství Džibutska je založené na službách. Oblast služeb těží z polohy země a jejím významu coby zóně volného obchodu severovýchodní Afriky. Dvě třetiny obyvatel žijí v hlavním městě, zbytek tvoří kočovné kmeny žijící ve vnitrozemí.

Džibutsko funguje jako oblastní dopravní uzel i jako mezinárodní překladiště lodí a středisko zásobování. Země má nedostatečné přírodní zdroje a nerozvinutý průmysl. Je proto také silně závislá na zahraniční finanční pomoci a rozvojové spolupráci, které pomáhají udržet stabilní platební bilanci a zvětšují potenciál pro budoucí hospodářský růst. Míra nezaměstnanosti pohybující se mezi 40% a 50% představuje závažný problém. Inflace naopak není kvůli vázání džibutského franku k americkému dolaru nijak znepokojující.

[editovat] Obyvatelstvo

Asi polovinu obyvatelstva tvoří Ísové, též někdy nazývaní Somálci. Afarové tvoří asi 35% obyvatelstva. Dále jsou v zemi přítomné početné komunity Evropanů (zejména Italů a Francouzů), Arabů a Etiopanů. Pestrá národnostní skladba obyvatelstva na tomto malém území byla příčinou občanské války v 90. letech 20. století.

Kromě nepočetné evropské menšiny křesťanů jsou téměř všichni obyvatelé muslimové.