Asturie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Comunidad Autónoma del Principado de Asturias Comunidá Autónoma del Principáu d' Asturies |
|||||
|
|||||
hlavní město | Oviedo/Uviéu | ||||
největší město | Gijón/Xixón | ||||
rozloha |
10. v pořadí |
||||
obyvatelstvo |
12. v pořadí |
||||
úřední jazyky | španělština asturština |
||||
počet provincií | 1 | ||||
autonomní statut | 11. ledna 1982 | ||||
ISO 3166-2 | O | ||||
parlamentní zastoupení |
8 křesel |
||||
počet křesel regionálního parlamentu | 45 | ||||
předseda vlády | Vicente Alberto Álvarez Areces (PSOE) | ||||
Gobierno del Principado de Asturias | |||||
hymna | Asturias, patria querida |
Asturské knížectví španělsky Principado de Asturias, zkráceně Asturias ; astursky Principau d'Asturies, zkráceně Asturies je provincie, jedno ze 17 autonomních společenství a historické území rozkládající se na severu Španělska při Biskajském zálivu. Metropolí Asturie je Oviedo, ovšem největším městem regionu je přístav Gijón.
Úřednímy jazyky Asturie jsou španělština a asturština.
Asturie patřila v minulosti k posledním baštám křesťanství ve Španělsku. Pro tento svůj historický význam má následník španělského trůnu automaticky titul asturského prince.
Obsah |
[editovat] Geografie
Asturie je velice hornatá země rozprostírající se mezi Biskajským zálivem na severu a Kantaberským pohořím na jihu. Na západě hraničí s autonomním společenstvím Galicie, na jihu s autonomním společenstvím Kastilie a León, a na východě s autonomním společenstvím Kantábrie.
Na pomezí Asturie, Kantábrie a provincie León se nachází národní park Picos de Europa. Mimo něj se na území Asturie nachází i další chráněná území: Muniellos, Somiedo, Redes.
V celé zemi panuje oceánské podnebí.
Osídlení se soustředí především v údolích ve střední části, jakož i v pobřežních oblastech, zatímco střední nadmořské výšky a vysokohorské oblasti jsou jen řídce osídleny.
[editovat] Města
- Oviedo (ast. Uviéu) - metropole Asturie a její druhé největší město.
- Gijón (ast. Xixón) - největší město Asturie a důležitý přístav založený už v období Římské říše.
- Avilés - třetí největší asturské město s jedním z nejstarších známek osídlení v oblasti Asturie a Kantábrie.
[editovat] Předsedové vlád Asturie
- Rafael Luis Fernández Álvarez (PSOE) 1978 - červen 1983
- Pedro de Silva Cienfuegos-Jovellanos (PSOE) červen 1983 - 1991
- Juan Luis Rodríguez-Vigil Rubio (PSOE) 1991 - 1993
- Antonio Trevín Lombán (PSOE) 1993 - 14. července 1995
- Sergio Marqués Fernández (PP) 14. července 1995 - 20. července 1999
- Vicente Álvarez Areces (PSOE) od 20. července 1999
[editovat] Ekonomika Asturie
Od konce 60. let 20. století došlo v Asturii k ekonomickému poklesu. Během posledních 40 let zůstává tempo ekonomického růstu Asturie pod celošpanělským průměrem. Tento pokles je způsoben krizí tradičních hospodářských odvětví, na nichž byla ve 20. století založena ekonomika knížectví.
Tradičním hospodářským odvětvím Asturie bylo horské zemědělství. Na horských pastvinách se pásly krávy, od nichž se získávalo mléko. V horách se také nacházela bohatá ložiska kamenného uhlí. V poslední době sice nemůže asturské uhlí konkurovat dovozům ze států mimo EU, přesto je podporováno subvencemi. Nejdůležitější důlní společností je státní podnik Hunosa. Významný byl také ocelářský průmysl, ovládaný státním podnikem Ensidesa. Potíže s konkurencí zahraničního dovozu vedly k problémové restrukturalizaci, proti které se silně stávkovalo. Ocelářský průmysl byl zprivatizován roku 1997.
[editovat] Historický přehled
[editovat] Od starověku do zániku Vizigótské říše
Ve starověku bylo území osídleno Astury (odtud jméno, kteří dlouho kladli odpor římské expanzi. Teprve v letech 25-19 př. Kr. byla Asturie zpacifikována a začleněna do provincie Hispánie Tarraconensis. V 5. století se stala součástí Suébské, posléze v 6. století Vizigótské říše. Území Asturie odolalo náporů Arabů na počátku 8. století, uchýlili se sem uprchlící z celého poloostrova a území se stalo ohniskem pozdější reconquisty.
[editovat] Od vzniku Království Asturie do 19. století
Po úspěšném povstání proti maurskému guvernérovi oblasti, v jehož čele stál vizigótský velmož Pelayo, tu vzniklo roku 718 království Asturie, jehož prvním králem se stal právě Pelayo. Tento státní útvar zahrnující i území dnešní Kantábrie postupně dobyl území Galicie a od roku 814 se označoval jako Království Asturie a Galicie. Spolu s expanzí na jih získával na významu León, který se stal roku 913 hlavním městem nového útvaru Království Asturie-León. Od roku 924 byla Asturie už jen součástí Leónu. Později se východních oblastí (Kantábrie) zmocnila Kastilie. Po sloučení Kastilie a Leónu, byla Asturie omezená na úzký pruh pobřeží, jmenována knížectvím. Význam Asturie pro začátky reconquisty jí však až do 19. století zaručoval řadu výsad (v letech 1338-1823 měl následník v Kastilii, a posléze ve Španělsku titul prince asturského). Poté bylo 30. listopadu 1833 knížectví Asturie zrušeno a území se stalo provincií Oviedo se stejnojmenným centrem.
Podle federalistické ústavy První španělské republiky se měla stát Asturie jedním ze 17 autonomních spolkových států této federativní republiky, což však kvůli kolapsu republiky nakonec nebylo realizováno.
[editovat] Od 20. století do současnosti
Ve 20. letech 20. století zesílilo hnutí za autonomii a Asturie se stalo oporou levicového hnutí ve Španělsku (ozbrojené povstání 1934, po tuhém odporu dobyta generálem Francem v letech 1936-1937). Po pádu Francova diktátorského režimu a obnovení demokracie ve Španělsku získala Asturie roku 1978 rozsáhlou autonomii, což což bylo 11. ledna 1982 potvrzeno schválením jejího autonomního statutu. Současně se získáním autonomie byla provincie Oviedo přejmenována na provincii Asturii.
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální web regionální vlády Asturského knížectví (ve španělštině)
- Stručný popis Asturie a jejích památek (v angličtině)
- Fotografie Asturie
- Historické fotografie asturského přístavu Gijón
- Historické fotografie asturské metropole Ovieda
|
|
---|---|
Autonomní společenství a jejich správní centra: Andalusie (Sevilla) | Aragonie (Zaragoza) | Asturie (Oviedo - Uviéu) | Baleáry (Palma de Mallorca) | Baskicko (Vitoria - Gasteiz) | Extremadura (Mérida) | Galicie (Santiago de Compostela) | Kanárské ostrovy (Santa Cruz de Tenerife) | Kantábrie (Santander) | Kastilie a León (Valladolid) | Kastilie-La Mancha (Toledo) | Katalánsko (Barcelona) | La Rioja (Logroño) | Madrid (Hlavní město Madrid) | Murcie (Murcia) | Navarra (Pamplona - Iruña) | Valencie (Valencie) Autonomní města: Ceuta | Melilla Pod přímou správou španělské ústřední vlády: Španělské severoafrické državy |