Charkov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Charkov Харків |
|
|---|---|
|
znak |
|
 |
|
| základní data | |
| Stát: | Ukrajina  |
| Oblast: | Charkovská  |
| Administrativní dělení: | 9 rajónů |
| Rozloha: | 306,0 km² |
| Počet obyvatel: | 1 463 174 (2006) |
| Hustota zalidnění: | 4871,0 ob./km² |
| Etnické složení: | Ukrajinci (cca 70 %), Rusové |
| Náboženské složení: | Pravoslavné křesťanství |
| Zeměpisná šířka: | 50° 00' s. š. |
| Zeměpisná délka: | 36° 15' v. d. |
| Nadmořská výška: | 152 m |
| Telefonní předvolba: | +380 572 |
| Poštovní kód: | 61001 |
| Starosta: | Mychajlo Dobkin |
| Oficiální web | |
Charkov (ukrajinskou cyrilicí Харків, rusky Charkov, ruskou cyrilicí Харьков) je druhé největší město Ukrajiny (žije zde 1 463 000 obyvatel). Leží v severovýchodní části země poblíž hranic s Ruskem; je centrem Charkovské oblasti a také historického ukrajinského regionu Sloboda.
Obsah |
[editovat] Historie
Pevnostní město Charkov bylo založeno ukrajinskými kozáky roku 1656; mělo bránit jižní hranice Ruské říše; během 18. století ztratilo svůj vojenský význam, v roce 1765 se však stalo hlavním městem ruské části Ukrajiny. Roku 1805 zde byla založena první univerzita na území dnešní Ukrajiny. Rychlý rozvoj nastal koncem 19. století: s příchodem železnice se z Charkova stalo důležité průmyslové a obchodní centrum. V začátcích Sovětského svazu byl Charkov hlavním městem Ukrajinské SSR (1917-1934).
Na počátku třicátých let donutil hladomor plno obyvatel z venkova se přemístit do měst, do Charkova především; mnoho nepřeživších obyvatel bylo tajně pohřbeno na jednom z městských hřbitovů.
Během II. světové války se Charkov stal jedním z hlavních bojišť. Město bylo nejprve dobyto německou armádou a jejich spojenci, následně Rudou armádou, poté dvakrát německou armádou a 23. srpna 1943 definitivně znovudobyto Rudou armádou. Okolo 70% města bylo zničeno a desetitisíce obyvatel zemřely. Po II. světové válce přišel Charkov o primát největšího města Ukrajiny.
[editovat] Obyvatelstvo
V roce 2006 měl Charkov 1 464 000 obyvatel s nadpoloviční většínou Ukrajinců. Po několik desítek let byl největším ukrajinský městem; nejrychleji rostl koncem 19. a začátkem 20. století. V roce 1926 měl 417 000 obyvatel; Ukrajinci tehdy tvořili 38 %, Rusové 38 %, Židé 19,5 %. Roku 1939 zde již žilo 833 000 osob. Pokles způsobený válkou byl rychle dohnán: v roce 1959 žilo v Charkově 953 000 lidí (Ukrajinci 48 %, Rusové 40 %, Židé 9 %). Podíl Rusů a Židů má klesající tendenci, naopak novými menšinami jsou Arméni a Vietnamci.
[editovat] Partnerská města
Norimberk, Německo
Varna, Bulharsko
Poznaň, Polsko- Lille, Francie
Cincinnati, USA
Tianjin, Čína
Boloň, Itálie
[editovat] Externí odkazy
- Oficiální server (ukrajinsky, rusky)
- Městský informační portál (rusky)
- Webkamera: Pavlovopolskyj Rynok
- Webkamery na náměstí Rosy Luxembourg a panoráma města
- Gallery "Old Kharkov". Photos, cards, figures.
[editovat] Podívejte se také na
|
|
 |
|
|---|---|---|
|
Oblasti (область) a jejich správní centra: Čerkaská oblast (Čerkasy) | Černihovská oblast (Černihov) | Černovická oblast (Černovice) | Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk) | Doněcká oblast (Doněck) | Ivano-Frankivská oblast (Ivano-Frankivsk) | Charkovská oblast (Charkov) | Chersonská oblast (Cherson) | Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) | Kyjevská oblast (Kyjev) | Kirovohradská oblast (Kirovohrad) | Luhanská oblast (Luhansk) | Lvovská oblast (Lvov) | Mykolajivská oblast (Mykolajiv) | Oděská oblast (Oděsa) | Poltavská oblast (Poltava) | Rivnenská oblast (Rivne) | Sumská oblast (Sumy) | Ternopilská oblast (Ternopil) | Vinnycká oblast (Vinnycja) | Volyňská oblast (Luck) | Zakarpatská oblast (Užhorod) | Záporožská oblast (Záporoží) | Žytomyrská oblast (Žytomyr) |
||
|
Autonomní republika (автономна республіка) a její správní centrum: Krymská autonomní republika (Simferopol) |
||
|
Města se zvláštním postavením (місто зі спеціальним статусом): Kyjev | Sevastopol |
||
