Kladruby (okres Tachov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kladruby
znak
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0327 560928
kraj (NUTS 3):	Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4):	Tachov (CZ0327)
obec s rozšířenou působností:	Stříbro
pověřená obec:	Stříbro
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	48,59 km²
obyvatel:	1500 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 42' 55"
zeměpisná délka:	12° 58' 48"
nadmořská výška:	413 m
PSČ:	349 61
základní sídelní jednotky:	7
místní části:	7
katastrální území:	7
adresa obecního úřadu:	náměstí Republiky 89 Kladruby 34961 Kladruby u Stříbra
starosta:	Mgr. Svatava Štěrbová
Oficiální web E-mailová adresa

Kladruby (někdy nazývané Kladruby u Stříbra) jsou vesnice v západních Čechách, v okrese Tachov. Nacházejí se 30 km západně od Plzně a 5 km jižně od Stříbra. Kladruby se nacházejí v nadmořské výšce cca 400 m n.m. na řece Úhlavce. Výměra obce je celkem 48,6 $k m 2$ . PSČ pošty Kladruby je 349 61.

[editovat] Historie

Ačkoliv v současné době nejsou Kladruby příliš známým a významným sídlem, ve středověku byl jejich význam podstatně větší – především díky benediktinskému klášteru, který stojí na okraji obce. Kladruby byly až do roku 1960 městem.

[editovat] Založení vsi

Benediktinský klášter Kladruby byl založen v roce 1115 Vladislavem I.. Tento český vladař je přímo v klášteře i pochován a je tak jedním z malá českých knížat pohřbených mimo Prahu. O založení kláštera se zmiňuje i Kosmas ve své Kronice české.

Je velice pravděpodobné, že obec Kladruby existovala již několik desítek let před založením kláštera. Bohužel neexistuje žádná písemná zmínka o obci z tohoto období, archeologické průzkumy nedaleko současného hřbitovního kostela (v místech, kde se původně Kladruby rozkládaly) nenalezly ani žádné pozůstatky starší než 13. století, s výjimkou základů románského kostela sv. Petra a Pavla. Každopádně existence obce Kladruby je jednoznačně prokázána v zakládací listině kláštera, která se ovšem nezachovala v originále, nýbrž pouze v opisu z roku 1197. V téže listině je první zmínka o řadě dalších vesnic, které jsou zde buď uváděny jako majetek kláštera, nebo naopak pro svojí výlučnou polohu (při zemské stezce) jsou z majetku kláštera vyňaty. Klášter tak obdržel většinu území mezi řekami Mží a Mžicí (dnešní Úhlavkou), což odpovídá asi čtvrtině současného okresu Tachov.

[editovat] Rozkvět obce ve středověku

Výhodná poloha při norimberské zemské stezce a nalezení stříbrných rud v okolí přispěly k výraznému rozkvětu Kladrub. Václav I. tak povýšil již v roce 1230 Kladruby na město a Kladruby získaly městská privilegia (především právo konat trhy, právo hrdelní a právo várečné) jako jedno z prvních sedmi sídel v Čechách. Díky bohatství stříbrných rud byla nedaleko od Kladrub koncem 12. století založena hornická osada Stříbro. Ta byla na konci třináctého století rovněž povýšena na město. Od té doby se datuje konkurence mezi Stříbrem a Kladruby. Řezenská zemská stezka, původně vedoucí z Plzně na jihozápad, byla přesunuta, aby vedla přes bohaté město Stříbro. Kladruby byly v roce 1352 (podle některých pramenů již dříve) přesunuty směrem blíže ke klášteru. Stříbro jako královské město bylo ve 14. století vladaři více podporováno a kladrubští to nelibě nesli. Dokonce v roce 1382 Václav IV. zrušil Kladrubům původně udělený souhlas s výstavbou městských hradeb, protože se obával, že město Stříbro jej přestane podporovat finančně. Dalším výnosem chtěl Kladrubům zrušit i právo konat pravidelné trhy. Odvolával se přitom na to, že královská města by měla mít garantováno, že v okruhu jedné české míle (asi 11 km) od nich by neměly probíhat pravidelné trhy. To už se kladrubští měšťané skutečně vzbouřili a uspořádali si trh i přes tento zákaz. Stříbrští chtěli sice na kladrubské vytáhnout a zarazit jim to, ale kladrubští se o tom dozvěděli a počíhali si na ně v lesích mezi Stříbrem a Kladruby a nad stříbrskými zvítězili. Od té doby sice ve věci trhovního práva zavládl smír, ovšem i v dalším období význam Stříbra pomalu, nicméně vytrvale, rostl na úkor Kladrub.

[editovat] Kladruby a Johánek z Pomuku

Kladrubský klášter díky stříbrným dolům a dobře hospodařícím opatům postupně bohatl. Již v roce 1233 byla dostavěna velkolepá románská bazilika, která v době své dostavby byla největší kostelní stavbou v Čechách, s délkou téměř 93 m. Opat Reiner v roce 1239 zahájil rozsáhlé výměny a rozšiřování majetku, které dovršil v druhé polovině 14. století opat Racek III. V této době ke klášteru patřilo 128 vesnic, 3 města (Kladruby, Touškov a Přeštice) a 3 hrady (Prostiboř, Kyjov a Komberk).

Král Václav IV. měl významné rozpory s arcibiskupem Janem z Jenštejna, které byly živeny různými majetkoprávními spory mezi šlechtici – chráněnci arcibiskupa a šlechtici – chráněnci královými. Při jednom z takovýchto konfliktů o výstavbu mlýna došlo prý dokonce k prvnímu použití střelných zbraní na českém území.

Někdy počátkem 90. let 14. století králi uzrál v hlavě ambiciózní plán – omezit arcibiskupovu moc zřízením nového biskupství, které by obsadil příslušně loajální osobou. Toto biskupství mělo vzniknout právě v Kladrubech, kde by potřebný majetek získal zrušením kláštera. Když opat Racek, na jehož smrt Václav IV. čekal, na konci ledna 1393 umřel, Václav IV. dlel právě na Křivoklátě a nemohl tak v patřičné lhůtě vznést námitky proti volbě nového opata, kterou arcibiskup urychleně zorganizoval. 10. března 1393 tak mohl Jenštejnův generální vikář, Johánek z Pomuku, volbu potvrdit.

Král se strašlivým způsobem rozzuřil a nechal si předvést na pražský hrad aktéry této volby. Toho nejdůležitějšího, Jana z Jenštejna, ale nezastihnul, neboť ten se prozíravě odklidil do Říma. Jeho zlost se tedy obrátila především proti Johánkovi z Pomuku. Osobně se účastnil jeho mučení. Zřejmě již během tohoto mučení Johánek z Pomuku zemřel (v roce 1973 antropolog Emanuel Vlček určil jako příčinu smrti úder tupým předmětem do hlavy) a byl tak již mrtvý 20. března 1393 vhozen z Karlova mostu do Vltavy. V 18. století byl Johánek z Pomuku jakožto mučedník kanonizován pod nepřesným jménem Jan Nepomucký.

Králův neúspěch ve zřízení biskupství se odrazil i v jeho vztahu ke Kladrubům. Bohatství kladrubského kláštera se tak postupně rozplývalo a během husitských válek, kdy byl jednou dobyt a vydrancován 1421, druhému obléhání v roce 1427 již odolal ovšem cokoliv bylo mimo hradby…), přišel klášter o většinu majetku. Musel prodat a zastavit většinu svých statků, přičemž v roce 1467 byl zpustošen ještě jednou, a to při boji panské jednoty proti králi Jiřímu z Poděbrad.

[editovat] Kladruby v novověku

Zhruba od roku 1500 jsou zachovány městské knihy, které nám dávají mnohem více informace o běžném životě v Kladrubech. Tak např. již roku 1500 byla v Kladrubech latinská škola, zřízená v souvislosti s klášterem. Zatímco město v 16. století vzkvétalo, v roce 1616 dostalo konečně i vlastní městský znak, klášter se stále nevymanil z finančních problémů, neboť kladrubští poddaní několikrát povstali proti klášterní vrchnosti, v roce 1557 byl klášter zpustošen říšským vojskem a v roce 1590 pak přišel velký požár, kdy lehly popelem všechny hospodářské budovy kláštera. Rudolf II. se navíc snažil omezit majetek kláštera a jen rozsáhlá finanční „pomoc“ panovníkovi uchránila klášter od dalších rozsáhlých majetkových ztrát.

Během třicetileté války se situace obrátila, neboť Kladruby byly několikrát dobyty a vydrancovány, zatímco klášter získal díky posílení vlivu katolické církve nový majetek, který umožnil přistoupit k obrovských přestavbám kláštera.

Koncem 17. století ve městě roste podíl německého obyvatelstva a městské knihy obsahují výrazně větší podíl zápisů v němčině. V té době mají Kladruby přes 1 300 obyvatel. Město bylo poznamenáno v roce 1701 morem, po němž byl na náměstí postaven mariánský morový sloup a zřízena kašna. V roce 1711 vypuknul první z velkých požárů, které výrazně omezovaly další rozvoj města. Koncem 18. století došlo k rozsáhlé barokní přestavbě kostela sv. Jakuba na náměstí. Současnou podobu tento kostel dostal až po dalším, ještě rozsáhlejším požáru v roce 1843.

[editovat] Přestavby kláštera

V roce 1653 započala generální oprava konventní budovy a chrámu p. Marie a v letech 1664–70 byla postavena nová prelatura. V roce 1705 získal klášter do svého majetku zpět přeštické panství a v roce 1712 započala výstavba ojedinělého architektonického skvostu, dnešní dominanty obce Kladruby, nového chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Tento chrám, vysvěcený v roce 1726, je třetím největším chrámem v českých zemích, po chrámu sv. Víta v Praze a chrámu v Sedlci u Kutné hory. Jedná se o vrcholné dílo stavitele Jana Blažeje Santiniho, postavené ve slohu barokní gotiky. Celková délka kostela je 93 m, vnitřní výška kopule pak téměř 40 m. Na podlaze kostela se nacházejí v místě křížení lodí velká osmicípá „Santiniho“ hvězda. Především se jedná o symbol Panny Marie - tzv. Mariánská hvězda. Někde se uvádí, že se také jedná o skrytý Santiniho symbol.

Přestavba kláštera pokračovala výstavbou nového konventu, jehož projektantem byl Kilián Ignác Dientzenhofer. Výstavba byla z větší části dokončena již 1739, ovšem celkového dokončení se dočkal až v roce 1770. Dokončovací práce byly již poznamenány omezování církevního hospodaření ze strany státu, které vyvrcholily v roce 1785, kdy Josef II. klášter zrušil.

[editovat] Kladruby v 19. a 20. století

Ve zrušeném klášteře byla krátce vojenská nemocnice, poté chudobinec. V roce 1843 klášter kupuje rod Windischgrätzů, ovšem jako sídelní místo ho používali až v 20. století. V letech 1853–56 byl klášter přebudován na pivovar, sklepy byly získány zahrnutím přízemí hlínou, mrtví mniši byli z kobek vesměs vyházeni na smetiště za klášterem. Devastace objektu kláštera vyvrcholila r. 1860, kdy pivovar, jenž měl svým výstavem konkurovat plzeňskému Prazdroji, vyhořel. Před druhou světovou válkou v Kladrubech dominovalo německé obyvatelstvo. Dle sčítání lidu z r. 1930 měly Kladruby 1370 obyvatel, z toho necelých 100 české národnosti. Koncem 19. století zde byl jako reakce na časté požáry ustaven jeden z prvních hasičských sborů v západních Čechách. Škola založena r. 1895, ovšem vyučovacím jazykem byla němčina. Čechům se tato skutečnost příliš nelíbila, takže v 20. letech 20. století si založili vlastní, českou menšinovou školu. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a Kladruby byly dosídleny lidmi české národnosti. Objekt kláštera byl Windischgrätzovi zabaven.

Za komunistického režimu vznikl v Kladrubech státní statek. Ten sídlil jistou dobu v zkonfiskovaném klášteře, poté byl přestěhován do centra obce. V 60. letech v rámci centralizace a snahy vytvořit z okresu Tachov baštu vzorného socialistického zemědělství byl statek spojen s tachovským a vytvořen tak jeden mamutí, příliš operativně ovšem nefungující celek. V Kladrubech byl vybudován velkokapacitní kravín, který se stal spolu se sušičkou obilí novou dominantou obce.

V 70. letech byl konečně klášter zpřístupněn veřejnosti. Byl v té době ovšem značně zchátralý. Rozsáhlé rekonstrukce začaly v 80. letech a pokračují v zásadě dodnes. Zrekonstruovány byly především chrám Nanebevzetí Panny Marie, nový konvent a stará škola. Průčelí kláštera, které vidí návštěvníci k objektu příjíždějící, ovšem nadále zůstává v havarijním stavu. Ačkoliv je klášter velmi významnou památkou, byl jmenován národní kulturní památkou až po sametové revoluci.

V období mezi 50. a 70. lety fungovalo za objektem kláštera přírodní divadlo. Konaly se zde hojně navštěvované kulturní akce, na nichž mj. vystoupili i Karel Gott, Helena Vondráčková a Marta Kubišová. V rámci normalizace a centralizace kulturních a společenských akcí bylo divadlo na začátku 70. let zrušeno a od té doby chátrá, i přes několik pokusů obecního úřadu o jeho obnovení.

[editovat] Kladruby v současnosti

[editovat] Klášter

Kladrubský klášter se stal druhou nejnavštěvovanější památkou v kraji, po zámku Kozel. Celkový počet návštěvníků ročně překračuje 20 000, z toho zhruba třetina jsou zahraniční turisté, ponejvíce z Německa. V klášteře nyní existují dvě prohlídkové trasy – trasa „zámecký charakter“ a trasa „klášterní charakter“. Připravuje se třetí trasa, která by měla procházet starou školou a hospodářskými budovami. Součástí objektu je i depozitář Památníku národního písemnictví.

V klášterním kostele se konají pravidelné mše, a to o Vánocích, o Velikonocích a na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Posledně jmenovaná mše se koná u příležitosti kladrubské poutě, je sloužena v latině a většinou se jí účastní zástupce benediktinského řádu.

V klášteře dále pravidelně probíhají následující akce:

historický jarmark
vánoční prohlídky se speciálním programem
koncerty vážné hudby – tzv. festival Kladrubské léto (za socialismu se tento festival pochopitelně jmenoval Stříbrské léto)
varhanní koncerty

O pořádání těchto a dalších nahodilých akcí se stará občanské sdružení Klášter Kladruby.

[editovat] Vlastní obec

V roce 2004 byl nově zrekonstruován kostel sv. Jakuba na náměstí. V obci sídlí základní škola s oběma stupni (spádová oblast školy je představována 23 vesnicemi), mateřská škola a základní umělecká škola (pobočka hudebního oboru stříbrské školy). V obci působil v letech 1999 až 2003 Spolek pro vysazování stromů v Kladrubech, který svou činnost ukončil pro spory s obecním úřadem ve věci kácení stromů při rekonstrukci některých ulic. V obci dále působí tato sdružení a spolky:

Základní organizace Českého svazu chovatelů, která mj. každoročně pořádá výstavbu drobného zvířectva u příležitosti kladrubské pouti
Základní organizace Českého svazu ochránců přírody, která se mj. stará o naučnou stezku
Kladrubská divadelní společnost, sdružení ochotníků hrajících především pohádky
Cavalla, flétnový soubor při ZUŠ
Národopisný spolek, pod jehož záštitou se udržují některé lidové tradice – masopust, chození svaté Lucie, vánoční zpívání koled, Tři králové
Tělovýchovná jednota Sokol Kladruby, kde funguje především družstvo fotbalu (hrající okresní přebor) a volejbalu (hraje krajský přebor

V minulosti zde působilo ještě ochotnické sdružení Dawýdkovo ďyvadlo, které se zaměřovalo spíše na divadlo pro starší diváky. V současné době toto sdružení nefunguje.

Nejvýznamnější akce pořádané v Kladrubech, které přitahují i turisty ze vzdálenějších míst:

Kladrubská pouť – u příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie, až 10 000 návštěvníků během dvou dnů
Kladrubské pivní slavnosti – červenec
Kladrubský folkový večer – většinou 14 dní před poutí
Kladrubské slavnosti vína – poprvé v roce 2004

[editovat] Dálnice

V roce 1992 bylo rozhodnuto o stavbě dálnice D5 jižně od obce. Původně navrhovaná varianta, která měla vést jen 120 m od hranice klášterní zahrady, byla sice opuštěna, i tak ovšem došlo k výraznému zásahu do krajinného rázu v okolí obce. Dálnice přemostila řeku Úhlavku mostem o výšce přes 40 m nedaleko bývalého Petrova mlýna. Výstavba dálnice navíc znemožnila využívání pitné vody z vodárny na řece Úhlavce (vodárna se nacházela asi 500 m pod dálničním mostem), a tak bylo nutné postavit přivaděč vody z asi 7 km vzdálené vodárny ve vesnici Milíkov (vodárna sloužící pro město Stříbro).

Nad obcí bylo u dálnice zbudováno odpočívalo a dvě benzínové pumpy. Navíc nedaleko odtud sídlí dálniční ředitelství pro celou část dálnice západně od Plzně.

[editovat] Železnice

Železniční trať měla vést původně přímo přes Kladruby, ovšem odpor Windischgrätzů (obava z rušen hlukem a vzniku požárů od jisker) způsobil změnu vedení trati. Nádraží jménem Stříbro-Kladruby na trati č. 170 Plzeň - Cheb bylo vybudováno asi v 1/3 cesty mezi městy Stříbrem a Kladruby. Provoz byl zahájen 28. ledna 1872. V souvislosti s mohutným rozvojem průmyslu došlo k nárůstu osídlení kolem nádraží a propojení nádraží s městem Stříbrem. Po druhé světové válce se tak nádraží jmenovalo již jen Stříbro.

Obec Kladruby je s nádražím spojena autobusovou dopravou, od roku 1992 je frekvence spojů výrazně snížena a o víkendu jezdí jen jeden spoj. Turisté navštěvující Kladruby jsou tak odkázáni na užití vlastní dopravy.

[editovat] Přírodní zajímavosti

Kladruby se nacházejí na západním okraji Plzeňské pahorkatiny. Nadmořská výška okolí obce se pohybuje od 350 do 530 m.n.m. Klima je mírně teplé a díky srážkovému stínu Českého lesa sušší, roční úhrn srážek činí průměrně jen 530 mm.

Kladruby se nacházejí na podkladu tvořeném algonkickými břidlicemi. Asi 3 km na jihozápad od obce začíná geologický celek zvaný Kladrubský žulový masiv, tvořený hlubinnými vyvřelinami. Na hranici tohoto celku došlo ke kontaktní přeměně hornin. V těchto místech se nachází i kladrubský kamenolom, který je majetkem společnosti Kamenolomy ČR, s.r.o. se sídlem v Ostravě

Okolím obce Kladruby byla v roce 1988 zřízena naučná stezka. Má celkem 11 zastavení a délku 6 km. Původně měla stezka délku 5,5 km, ale pak byla její trasa v roce 2003 pozměněna, aby přivedla návštěvníky i na kladrubské náměstí k nově zrekonstruovanému kostelu Sv. Jakuba.) Stezka je okružní, začíná a končí před klášterem.

Pohled do historie (Klášter Kladruby)
Jak dlouho roste strom? (Památné stromy „Duby u kláštera“)
Jsou patra jen v paneláku? (Zámecký park Kladruby)
Stojíme na břehu nejstarší české řeky? (Lávka přes řeku Úhlavku)
Strom je továrna na čistý vzduch (Parčík u školy)
Jak pracuje čistička odpadních vod? (Čistírna odpadních vod pod školou)
Z čeho bohatli kladrubští měšťané? (štoly na těžbu stříbra)
Kudy tekla Úhlavka? (skalní útvar zvaný okrouhlík)
Poznej a chraň! (stráň s výskytem chráněných druhů rostlin)
Co víme o lese? (kulturní les nad řekou Úhlavkou)
Kalvárie opředená pověstmi (vyhlídka na klášter v přírodní památce U Kalvárie)

V okolí Kladrub se nachází jen jedno zvláště chráněné území, a sice přírodní památka U Kalvárie. Jedná se o malé území s rozlohou necelých 6 ha, příkrou stráň nad řekou Úhlavkou. Chráněn je zde výskyt chráněného druhu bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) v borové doubravě.

Z dalších zajímavých biotopů lze zmínit především Zámecký park o rozloze 4,7 ha, který je z větší části tvořen zachovaným fragmentem původního lesního porostu s dominancí lípy a dubu ve stromovém patře. V podrostu se nalézají typické hájové druhy, jako např. jaterník podléška (Hepatica nobilis), sasanka hajní (Anemona nemorosa), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) a dymnivka bobovitá (Corydalis fabacea), ale také chráněná lilie zlatohlávek (Lilium martagon).

Niva řeky, kde se ještě v 70. letech nacházely druhově bohaté louky, byla bohužel silně poničena splachem z hnojených polí. V současné době je větší část niv tvořena druhově chudými, ruderalizovanými porosty.

V okolí Kladrub se nachází celkem 5 památných stromů:

Duby nad Pozorkou (dva duby, největší stromy okresu Tachov)
Dub u Kráčny
Lípa u Petrova mlýna (stáří cca 300 až 350 let)
Topol bílý v Pozorce (stáří přes 200 let, obvod přes 4 m)

V okolí Kladrub se nachází tyto vzácné a ohrožené druhy rostlin:

bělozářka liliovitá (Anthericum liliago)
lilie zlatohlávek (Lilium martagon)
jalovec obecný (Juniperus communis)
vřesovec pleťový (Erica carnea)
plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum)
plavuň pučivá (Lycopodium annotinum)
žebrovice různolistá (Blechnum spicant)
prha arnika (Arnica montana)
zimostrázek alpinský (Chamaebuxus alpestris)
prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Údolí řeky Mže je vážně ohroženo invazí bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) a netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera). Do údolí Úhlavky se tyto druhy naštěstí dostávají zatím jen sporadicky.

[editovat] Sídla spadající pod Kladruby

Do roku 1988 patřilo pod správu MNV Kladruby celkem 22 vesnic a osad s 2 300 obyvateli, které dodnes (spolu s vesnicí Jivjany) tvoří spádovou oblast základní školy. Poté došlo postupně k osamostanění obcí Kostelec, Skapce, Prostiboř a Zhoř. Pod správu obecního úřadu tak nyní patří kromě vlastních Kladrub pouze 7 dalších vesnic a osad, celkový počet obyvatel je 1 419 (k roku 2004).