Slovenština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slovenština (Slovenčina)
Rozšíření:	Slovensko, Maďarsko, Srbsko a Černá Hora
Počet mluvčích:	5,011 milionů
Klasifikace:	Indoevropské jazyky Slovanské jazyky Západoslovanské jazyky
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	Slovenská akademie věd (Slovenská akadémia vied)
Úřední jazyk:	Slovensko, Vojvodina (Srbsko), Evropská unie
Kódy
ISO 639-1:	sk
ISO 639-2:	slo (B) slk (T)
SIL:	SLO
Wikipedie
sk.wikipedia.org

Slovenština je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování zejména v dobách společného Československa. Největší rozdíly jsou ve slovní zásobě.

U slovenského mluvčího se předpokládá běžné porozumění češtině; na Slovensku se široce prodávají české knihy, tisk, přebírají televizní pořady a filmy většinou bez dabingu. Naproti tomu se uvádí, že po rozpadu Československa porozumění slovenštině zejména u nejmladší generace Čechů silně upadlo - slovenští zpravodajové v komerčních televizích se nemohou vyrovnat působení federálních médií. Čeští intelektuálové měli vždy menší zájem o kulturu ve slovenštině než naopak a vydávání překladů ze slovenštiny bylo běžné už za federace; po zániku distribuční sítě slovenských knih je překlad jediná možnost, jak prodat v Česku více než několik desítek kusů (viz např. Michal Hvorecký).

Slovenština má jednodušší (pravidelnější) pravopis i gramatiku než čeština; například ve dvou sousedních slabikách nesmějí být dlouhé samohlásky, nerozlišují se rody sloves minulého času množného čísla (ženy, muži, dievčatá boli) a přechodníků.

Obsah 1 Písmo a abeceda 1.1 Výslovnost 2 Ukázky slovenského textu a lexika 2.1 Formování Evropské unie 2.2 Znamení horoskopu 3 Jednotné a množné číslo 4 Příslovce 5 Příjmení 6 Rozdíly mezi slovenštinou a češtinou 7 Externí odkazy

[editovat] Písmo a abeceda

Slovenština se píše upravenou latinkou s následujícími přidanými znaky:

á ä č ď dz dž é ch í ľ ĺ ň ó ô ŕ š ť ú ý ž

[editovat] Výslovnost

Stejná jako v češtině, až na následující hlásky:

ä - zvuk mezi e a a (päť, pamäť)

ľ - měkké l (ľahký)

ĺ - dlouhé slabikotvorné l (dĺžka)

ŕ - dlouhé slabikotvorné r (vŕba)

ô - uo (hôrka)

[editovat] Ukázky slovenského textu a lexika

[editovat] Formování Evropské unie

Formovanie Európskej únie sa začalo približne po druhej svetovej vojne. V roku 1949 vznikla Rada Európy. Od roku 1948 až 1949 vznikol takzvaný Marshallov plán (program európskej obnovy), v tomto pláne USA prisľúbili poskytnúť pomoc krajinám, ktoré boli postihnuté vojnou. O splnenie tohto plánu sa postarala OEEC (organizácia pre európsku hospodársku spoluprácu). OEEC venovala značnú pozornosť aj zameniteľnosti mien štátov EU, na základe tohto vznikla EPU (európska platobná únia), jej cieľom bola devízová vymeniteľnosť mien OEEC. Po zrušení EPU vznikla EMA (európska menová dohoda), čo bola vlastne dohoda o vzájomnom zúčtovaní sa medzi členskými štátmi bývalej EPU. Na základe vzniku EMA vznikli aj dve medzinárodné inštitúcie.

[editovat] Znamení horoskopu

• beran - baran
• býk - býk
• blíženci - blíženci
• rak - rak
• lev - lev
• panna - panna
• váhy - váhy
• štír - škorpión
• střelec - strelec
• kozoroh - kozorožec
• vodnář - vodnár
• ryba - ryby

[editovat] Jednotné a množné číslo

Slovenština má stejně jako čeština jednotné a množné číslo, také má pomnožná a hromadná podstatná jména.

Pomnožná podstatná jména jsou taková, která nemají tvar jednotného čísla, ale označují jednu věc (hodiny, nohavice, nožnice…)

Hromadná podstatná jména jsou taková, která nemají tvar množného čísla, ale označují větší počet (ľudstvo, lístie…)

[editovat] Příslovce

Pojmenovává okolnosti dějů, vlastností a předmětů. Část příslovečných určení (zejména příslovce odvozená od jakostních přídavných jmen) je možné stupňovat.

Rozeznávají se tyto druhy příslovcí:

• miesta (místa): hore, dolu, vrchom, blízko, tu, tam, dnu, zdola;
  ptáme se na ně: kde?, kade?, odkiaľ?, pokiaľ?
• času (času): teraz, hneď, zajtra, včera, dávno;
  ptáme se na ně: kedy?, odkedy?, dokiaľ?
• spôsobu (způsobu): dobre, zle, pekne, veselo;
  ptáme se na ně: ako?
• príčiny (příčiny): náročky, naschvál, náhodou;
  ptáme se na ně: prečo?, načo?

[editovat] Příjmení

Mají rody (přechylování) jako v češtině, i když výjimky jsou častější (viz známá zpěvačka Jana Kirschner).

[editovat] Rozdíly mezi slovenštinou a češtinou

• Slovenská písmena která se v češtině nevyskytují jsou ä, dz, dž, ľ, ŕ, ĺ a dvouhlásky ia, ie, iu, ô. Česká písmena ř, ě, ů nejsou ve slovenštině.
• Slovenština více palatalizuje, takže zní měkčeji.
• Spodoba znělosti je silnější ve slovenštině.
• Slovenština
  • má pravidelnější gramatiku než spisovná čeština, protože ta byla zatížena ideálem jazyka 15. - 16. století a zjednodušení v obecné češtině do ní jen těžko pronikala.
  • má jiné koncovky a vzory skloňování a časování.
  • má 6 pádů - 5.pád (oslovujeme, voláme) byl nahrazen 1. pádem.
• Některá základní slova si vůbec nejsou podobná a zase některá podobná slova mají úplně jiný význam. Některá odborná terminologie byla přejata z češtiny do slovenštiny, ale například názvy rostlin a zvířat jsou značně rozdílné.
  • příklady rozdílných slov v základní zásobě: hovoriť - mluvit; hej - jo; ak - jestli, -li; Dovidenia - Nashledanou; január - leden; mačka - kočka; bozkať - líbat; teraz - nyní, teď; tovar - zboží
    • kapusta - zelí
    • kaleráb - kedlubna
    • poľovník - myslivec
  • rozdílné koncovky (-cia, -dlo, -ť, -om x -c(i)e, -tko, -t, -em), vyjádření (treba, možno x je třeba, je možné), předložky (na x k, pro) . . .
  • příklady rozdílných významů: topiť (topit pod vodou) x topit (kúriť); kúriť (topit) x kouřit (fajčiť cigaretu, dymiť z komína); horký (hořký) x horký (horúci) . . .
• Slovenština používá trpný rod tvořený pomocí trpného příčestí ještě méně než čeština a dává předost tvaru se zvratným zájmenem sa.

[editovat] Externí odkazy

• Keď sa stretne korytnačka so želvou