Filipíny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Filipínská republika Republika ñg Pilipinas
vlajka znak

Rozloha	297 413 km² (72. na světě) z toho 1 % vody
Počet obyvatel	87 857 473 (13. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	295 / km² (42. na světě)
Jazyk	filipínština, tagalog, cebuano, ilocan, hiligaynon, bicol, waray, pampango, pangasinan, angličtina, španělština, čínština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	římští katolíci 83 %, protestanti 9 %, muslimové 5 %, buddhisté and jiní 3 %
Nejvyšší bod	Mount Apo (2 954 m n. m.)
Hlavní město	Manila
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezidentka	Gloria Macapagal-Arroyo (od 20. ledna 2001)
Předsedkyně vlády	Gloria Macapagal-Arroyo (od 20. ledna 2001)
Hymna	Filipínská hymna
Vznik	12. června 1898 (nezávislost na Španělsku)
Měna	filipínské peso (PHP)
ISO 3166-1	608 PHL PH
MPZ	RP
Doména	.ph
Telefon	+63
Časové pásmo	UTC +8

Filipíny jsou ostrovní stát v jihovýchodní Asii.

[editovat] Poloha a charakter území

Filipíny se nacházejí v Tichém oceánu mezi 6. a 18. stupněm s.š. Celé souostroví je vzdáleno od břehů Asie asi 1000 km. Filipíny jsou omývány čtyřmi moři, z východu Filipínským, ze západu Jihočínským a z jihu Suluským a Celebeským. Tři čtvrtiny povrchu státu zaujímají vysočiny. Nížiny se nacházejí pouze při pobřežích nebo v říčních údolích. Samotné souostroví se nachází v neklidné oblasti, vždyť na samotných ostrovech je 50 mohutných sopek. Nejvyšší z nich Apo (2954 m n. m.). Dalším známým vulkánem je smíšená sopka Pinatubo (1600 m n. m.). Její nejznámější erupce se odehrála v červnu 1991. Turisticky velmi oblíbená sopka je Mayon Volcano (2462 m n. m.). V současné době stejně jako nedaleký Bulusan vykazuje vysokou sopečnou aktivitu.

[editovat] Podnebí

Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu. Podnebí ovlivňuje také východoasijské monzunové proudění. Období dešťů začíná v listopadu a končí v lednu. Roční úhrn srážek se pohybuje asi od 1000 do 5000 mm. V nížinách se průměrná roční teplota pohybuje mezi 23–30 °C, v horách mezi 15–20 °C. Velké nebezpečí představují tajfuny, které jsou zde poměrně časté.

[editovat] Flora a fauna

36% rozlohy země zaujímají původní lesy. Roste v nich například filipínský mahagon a jiné vzácné stromy. Ve vyšších oblastech převládají borovicové lesy, na pobřeží rostou mangrovy. Typickým zástupcem živočišné říše jsou zde opice, ty někdy dokonce vyhledávají blízkost lidí.

[editovat] Vodstvo

Nejdelší filipínskou řekou je Mindanao (551 km). To znamená, že řeky v zemi jsou krátké, mají ale rychlý spád. I přest tento dobrý předpoklad nejsou příliš často využívané k zisku elektrické energie, je vybudováno pouze několik vodních elektráren.

[editovat] Hospodářství

[editovat] Nerostné bohatství

Co se nerostného bohatství týče, jsou Filipíny velmi bohaté. Nachází se zde naleziště rud železa, mědi, zinku, olova, manganu, chromu ,zlata, stříbra, rtuti a kobaltu. Jsou zde i ložiska dvou důležitých paliv, ropy a černého uhlí.

[editovat] Zemědělství

Zemědělstvím se živí asi 40% obyvatel. Zemědělská půda zaujímá asi 34% území státu. Nejvýznamnější plodinou je kokosová palma. Zpracováním dužiny jejich plodů (kokosové ořechy) se vyrábí tzv. kopra. Filipíny jsou v její výrobě a produkci první na světě. Ještě se zde pěstují ananasy, banány, batáty, cukrová třtina, kakao, kaučukovník, káva, kukuřice, maniok, rýže a tabák.

[editovat] Průmysl

Filipíny patří k rozvojovým zemím. Donedávna zde převládala tradiční odvětví průmyslu – průmysl potravinářský, textilní, dřevařský a částečně chemický. Od 70. let 20. století začíná na významu nabírat strojírenství. Významnými odvětvími strojírenství se stala výroba videorekordérů, televizorů a radiomagnetofonů a montáž automobilů. Největším průmyslovým centrem země je hlavní město Manila, zde je soustředěno téměř 90% veškerého filipínského průmyslu.

[editovat] Obyvatelstvo

Drtivou většinu populace ostrovů tvoří Filipínci (96%). Zbytek tvoří nespočitatelné menšiny (např. Číňané). Obyvatelé mají svá sídla především v pobřežních nížinách. Střední délka života mužů je asi 65,3 let, u žen asi 71,1 let.

[editovat] Největší města

Quezon - 2,2 mil. obyvatel
Manila (hlavní město) - 10,6 mil. obyvatel (i s aglomeracemi)
Caloocan – 1,2 mil. obyvatel
Davao – 1,2 mil. obyvatel
Cebu – 730 000 obyvatel
Zamboanga – 620 000 obyvatel
Bacolot – 430 000 obyvatel

[editovat] Historie

Ve středověku byly Filipíny rozdrobené na řadu drobných knížectví, v jejichž čele stáli rádžové (vesničtí předáci se nazývali dato). V 15. století se zde začal hlavně z Bruneje šířit islám (Suluské ostrovy, Mindanao). V roce 1521 při své cestě kolem světa objevil ostrovy Fernão de Magalhães. V roce 1542 se staly španělskou kolonií. Ve 2. polovině 19. století zesilovaly snahy místních obyvatel o zisk nezávislosti. První povstání v roce 1872 bylo neúspěšné. V roce 1901 se Filipíny dostaly pod americkou nadvládu. Roku 1946 získala země nezávislost. V letech 1965-1966 zde diktátorsky vládl prezident Ferdinand Marcos.