Myanmar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Myanmarský svaz Pye Tawngsu Myanma Naingngan
vlajka znak

Rozloha	678 500 km² (39. na světě) z toho 3,06 % vody
Počet obyvatel	42 900 000 (28. na světě, 2004)
Hustota zalidnění	62 obyv. / km² (127. na světě)
Jazyk	barmština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	Buddhismus (89 % obyv.), Křesťanství (5 %), Islám (4 %)
Nejvyšší bod	Hkakabo Razi (5 881 m n. m.)
Hlavní město	Naypyidaw (od 7. 11. 2005)
Státní zřízení	vojenská diktatura
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Hlava státu	generál Than Shwe
Předseda vlády	generál Soe Win
Hymna	Gba Majay Bma
Vznik	4. ledna 1948 (nezávislost na Velké Británii)
Měna	kyat (= 100 pyas) (MMK)
ISO 3166-1	104 MMR MM
MPZ	MYA
Doména	.mm
Telefon	+95
Časové pásmo	UTC +6,5

Mapa Myanmaru

Nové hlavní město

Administrativní rozdělení Myanmaru

Myanmar (dříve Barma) je přímořský stát v jihovýchodní Asii při pobřeží Bengálského zálivu v Indickém oceánu. Na severu do území státu zasahuje Himálaj, na západě horská pásma zakončená Arakanským pohořím. Na východě se nachází Šanská plošina, ve středu pak nížina řeky Iravádí. Podnebí je tu vlhké, teplé, monzunové, jen na severu subtropické. Téměř polovinu země pokrývají deštné pralesy s cennými dřevinami a opadavé lesy. V řadě oblastí státu jsou patrné separatistické tendence. Stát má ve svých rukou vojenská vláda.

[editovat] Historie

Prvním barmským státem bylo království Pugam (11.–13. století), které se rozkládalo na většině území dnešní Barmy a nakonec podlehlo vpádům Mongolů. Země byla znovu sjednocena až v 17. století. V 19. století bylo Barmské království postupně obsazováno Velkou Británií (anglo-barmské války 1824–1826, 1852, 1885) a nakonec připojeno v roce 1866 jako provincie k Britské Indii. Od roku 1937 britská korunní kolonie.

Za 2. světové války (1942–1945) okupována Japonskem, které v srpnu 1943 poskytlo zemi formální nezávislost. Poté bylo území znovu součástí britského impéria, ale v lednu 1948 byla vyhlášena nezávislost země pod názvem Barmský svaz (1974–1989 s přívlastkem Socialistická republika Barmský svaz). V roce 1962 vojenský převrat vynesl k moci generála U Nei Wina, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu. V letech 1987–1988 se konaly mohutné demonstrace požadující změnu režimu, který uvrhl zemi do bídy. Vojenská junta tyto demonstrace tvrdě potlačila, tisíce studentů pozatýkala a stovky popravila. Přestože všeobecné volby v roce 1990 vyhrála s převahou Národní liga za demokracii (NLD), vojenská junta jí odmítla předat moc, zvolené poslance uvěznila a vedoucí osobnost NLD Aung San Suu Kyi, budoucí nositelku Nobelovy ceny míru, zavřela do domácího vězení. Tuhý vojenský režim následujícího roku zavedl nové oficiální označení Myanma(r), což je pojmenování země v barmštině. Proti ústřední vládě vedou nebarmská etnika Karenové, Šanové a Kačjinové boj, který v některých případech směřuje až k vyhlášení nezávislosti v řadě oblastí. V boji proti těmto etnikům si vládní vojska počínají velmi tvrdě, a proto je mj. z tohoto důvodu Myanmar kritizován za porušování lidských práv.