Vegetariánství
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
|
|---|
| Základní druhy |
| Lakto-ovo vegetariánství |
| Lakto vegetariánství |
| Ovo vegetariánství |
| Veganství |
| Méně časté praktiky |
| Frutariánství |
| Vitariánství |
| Syrové veganství |
| Makrobiotická strava |
| Přírodní hygiena |
| Částečné vegetariánství |
| Pesco-pollo vegetariánství |
| Pesco vegetariánství |
| Flexitariánství |
| Freeganství |
| Příbuzná témata |
| Vegetariánská kuchyně |
| Vegetariánství celosvětově |
| Seznam vegetariánů |
Vegetariánství je způsob stravy, při kterém je vyloučena konzumace jakýchkoliv částí těl zvířat a výrobků z nich (například želatina či sádlo). Existuje mnoho variant vegetariánství, ale většinou neodmítají pokrmy jakéhokoliv živočišného původu.
Vegetariáni také často odmítají používání výrobků, kvůli kterým musí být zvířata zabita, mimo jiné kožené nebo kožešinové oblečení.
Obsah |
[editovat] Terminologie a druhy vegetariánství
Základní druhy vegetariánství:
- Lakto-ovo vegetariánství (v Indii také hovorově nazýváni eggitariáni) — lakto-ovo vegetariáni nejedí maso, ale konzumují mléčné výrobky a vejce; v současnosti jde o nejrozšířenější formu v západním světě
- Lakto vegetariánství — lakto vegetariáni nejedí maso ani vejce, ale konzumují mléčné výrobky; většina vegetariánů v Indii a ti z antických zemí, jako pytagorovci, jsou nebo byli lakto vegetariáni
- Ovo vegetariánství — ovo vegetariáni nejedí maso ani mléčné výrobky, ale jedí vejce
- Veganství — vegané nejedí žádné živočišné produkty včetně vajec, mléka, sýru, a někdy také medu nebo mateřského mléka, který nekonzumují pouze přísní vegané a případně striktní vegetariáni; často jsou proti užívání živočišných produktů jako kůže a některé kosmetiky testované na zvířatech
Méně časté praktiky vegetariánství:
- Frutariánství je způsob stravování, kdy ovoce, ořechy, semena, a jiné plody mohou být sbírány pouze za nezranění rostliny. Někteří frutariáni jedí pouze plody, které samostatně upadly z rostliny. Frutariáni tedy běžně jedí fazole, rajčata, okurky, dýně, ale odmítají brambory nebo špenát.
- Vitariánství přijímá pouze jídlo, většinou veganské, které není vařeno při teplotě vyšší než 46.7 °C. Vitariáni argumentují tím, že vaření ničí enzymy a výživnou část rostliny.
- Syrové veganství používá pouze čerstvé ovoce, zeleninu, ořechy a semena.
- Makrobiotika je strava, která se skládá hlavně z celých zrn a fazolí, a je běžně spirituálně založená podobně jako frutariánství.
- Přírodní hygiena většinou schvaluje stejné stravování jako syrové veganství.
Druhy diet, které jsou pouze částečně vegetariánské:
- Pesco-pollo vegetariánství (tzv. polovegetariánství) — Někteří lidé si vybrali určitý druh masa z podobných důvodů, jako mají vegetariáni: zdraví, etické důvody atd. Například nejedí červené maso (maso savců – hovězí, vepřové, jehněčí atd.), ale stále konzumují drůbež, ryby a plody moře. Někdy také bývá používáno jako mezidobí pro jednotlivce přecházející na plné vegetariánství.
- Pesco vegetariánství (též Lakto-ovo-pesco vegetariánství nebo Pescetariánství) — Toto stravování používají lidé, kteří jedí mléko, vejce, ryby a v některých případech i plody moře, ale žádný další druh masa. Tento způsob stravování je zvláště populární v Japonsku, kde je známý jako dieta Okinawa.
- Flexitariánství — Flexitariáni jsou většinou vegetariáni, ale příležitostně jedí maso. Často nejedí maso zvířat, které jsou chovány v továrním prostředí, ale nejsou proti konzumování masa zvířat ulovených v divočině nebo chovaných na ekofarmách.
- Freeganství — Freegané praktikují životní styl zavrhující vykořisťování zvířat, Země a zabývají se lidskými bytostmi při produkci spotřebního zboží. Hodně jich tíhne k veganství. Ti, kteří jedí maso, podporují argumenty pro vegetariánství, ale protože se freeganství týká odpadu, někteří freegané preferují používání vyřazeného zboží spíše, než jeho vyhození na konzumní odpadiště. [1]
[editovat] Vegetariánství v různých zemích světa
[editovat] Indie
Indie je země s největším podílem vegetariánů na světě a asi 70% všech vegetariánů pochází právě z Indie. Indie je považována za místo vzniku vegetariánství hlavně díky náboženství v oblasti. V Indii je hlavním směrem lakto vegetariánství, ale časté je i lakto-ovo vegetariánství. V Indii se hlásí k vegetariánství přibližně 30% obyvatelstva.
[editovat] Spojené státy
Nejčastější je ve Spojených státech lakto-ovo vegetariánství, ale vegetariáni bývají často zaměňováni za pesco/pollo vegetariány, kteří některé maso tolerují.
[editovat] Spojené království
Ve Spojeném království se hlásí k vegetariánství 5% populace a běžně jsou výrobky ze živočišných produktů dobře rozpoznatelné.
[editovat] Irsko
Zde je poměr vegetariánů menší než v Británii, ale pro vegetariánské turisty je stravování poměrně jednoduché.
[editovat] Francie, Španělsko a Itálie
V těchto zemích běžně bývají vegetariáni ignorováni, ale například italská kuchyně je z hlediska vegetariánských pokrmů celkem shovívavá.
[editovat] Německo a Rakousko
V Německu se za vegetariány považuje 7,3 - 9% obyvatel. Některé typicky vegetariánské pokrmy však obsahují živočišné produkty. Dochází tak například k přidávání želatiny do jogurtu.
[editovat] Švýcarsko
V této zemi je pohled na vegetariánství rozdílný podle toho, ve které části země se nacházíte. V německy mluvící části je situace podobná Německu, ale v italsky a francouzsky mluvící části bývají vegetariáni ignorováni a neexistují tam žádné restaurace pro vegetariány. Podíl vegetariánů v populaci se stanovuje na 9%, což je celkem vysoké číslo.
[editovat] Norsko a Dánsko
Zde je situace podobná Německu, ale vegetariánské obchody jsou zde méně časté. V Norsku je 1-2% vegetariánů v populaci.
[editovat] Česká Republika
Zde se situace postupně začíná přibližovat německy mluvícím zemím, ale počet vegetariánů je zde mnohem menší a vegetariánské restaurace zde nejsou příliš rozšířeny.
[editovat] Podívejte se také na
- Seznam vegetariánů
- Vitariánství
- Veganství
- T. Collin Campbell
- Makrobiotika
