Carl Friedrich Gauss
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Carl Friedrich Gauss byl jeden z největších matematiků a fyziků všech dob. Narodil se 30. dubna 1777 v Brunšviku (Braunschweig) dnes v Německu. Zemřel 23. února 1855 v Göttingenu dnes v Německu. Zabýval se teorií čísel, matematickou analýzou, geometrií, geodezií, magnetismem, astronomií, optikou.
Obsah |
[editovat] Zázračné dítě
Carl Friedrich Gauss se narodil jako syn zedníka a vodního mistra. Uměl prý dřív počítat než dobře mluvit. Číst se naučil skoro sám jen nápodobnou. Když byly Carlovi tři roky, stalo se, že opravil špatně spočítanou výplatu. Avšak nejslavnější historka z jeho dětství hovoří o tom, jak jako devítiletý školák dokázal během několika vteřin správně spočítat součet všech čísel od jedné do sta; a přitom odvodit obecný postup pro součet n členů aritmetické poslopnosti. Když to viděl jeho učitel ihned mu sehnal učebnici matematiky.
[editovat] Studia
V roce 1788 (v jedenácti letech) Gauss začal studovat na gymnáziu. Když Gauss dostal od brunšvického vévody stipendium, začal studovat v roce 1792 na Brunswick Collegium Carolinum. Zde Gauss nezávisle ‚znovuobjevil‘ Bodeův zákon, binomickou větu, aritmetický a geometrický průměr, zákon kvadratické reciprocity a větu o prvočíslech. S pomocí tohoto šlechtice studuje v letech 1795–1799 univerzitě v Göttingenu a na univerzitě v Helmstedu. Ve své disertační práci Gauss podává jako první matematik důkaz o platnosti tzv. základní věty algebry (každá algebraická rovnice má alespoň jedno možné řešení).
[editovat] Vědecká kariéra
Od roku 1807 Gauss působil jako profesor astronomie a ředitel hvězdárny v Göttingenu. V červnu 1801 se Gauss rozhodl předpovědět dráhu planetky Ceres, která byla pozorovaná jen po devět stupňů celé dráhy, než zmizela za Sluncem. Avšak když Wilhelm Matthias Olbers znovu planetku Ceres objevil, byla přesně tam, kde Gauss předpovídal. Gauss pro výpočet její dráhy použil svoji novou aproximační metodu tzv. metodu nejmenších čtverců. To zajistilo Gaussovi velkou popularitu a úctu.
Gaussovo vědecké dílo je velmi obsáhlé – v matematice se, proslavil i svými výzkumy v oblasti statistiky a počtu pravděpodobnosti (tzv. Gaussova křivka jako základní rozložení pravděpodobnosti), též se zabývá matematickou analýzou (např.: teorií dvojného a trojného integrálu) či funkcemi komplexní proměnné i teorií čísel.
V geometrii je Gauss tím, kdo jako první odhalil nedostatky v euklidovské geometrii – změnou pátého Euklidova axiomu objevil principy hyperbolické geometrie (jedna z geometrií zakřiveného prostoru), nicméně tyto své objevy nikdy za svého života neuveřejnil.
V roce 1796 Carl Friedrich Gauss objevil souvislost mezi geometrií a Fermatovými čísly.
Carl Friedrich Gauss se zabýval i fyzikou, ve svým fyzikálních výzkumech se přitom věnuje především zemského magnetismu (správně teoreticky určí polohu jižního magnetického pólu Země), společně s fyzikem Wilhemem Eduardem Webrem se zabývá i studiem elektromagnetismu. V roce 1833 tito dva zkonstruují a postaví první linku elektromagnetického telegrafu na světě, a to v Göttingenu; dlouhou 1,2 km.
[editovat] Dílo
Jeho nejznámějším dílem z oblasti matematiky je spis „Disquisitones aritmeticae“ (Pojednání o aritmetice, 1801).
[editovat] Podívejte s též na
 |
Související články obsahuje: |
