Junkers Ju 88
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Junkers Ju 88 | |
|---|---|
 |
|
| Jedna z prvních verzí | |
| Typ: | bombardér, stíhač, průzkumný letoun |
| Výrobce: | Junkers |
| První let: | 1936 |
| Zaveden: | 1939 |
| Charakter: | vyřazen |
| Hlavní uživatel: | Luftwaffe |
Junkers Ju 88 byl německý víceúčelový vojenský letoun, který sloužil od počátku až do konce druhé světové války.
Původně byl navržen jako rychlý střemhlavý bombardér bez obranné výzbroje - to si však nikdo netroufnul a stroj dostal obranné kulomety. Nakonec vznikla řada různých variant a letoun se tak stal nejuniverzálnějším ve výzbroji Luftwaffe. Byl to celokovový, obratný středoplošník, který se rychlostí vyrovnal všem tehdejším stíhačkám a mohl si dovolit i akrobacii.
Prototyp Ju 88 V-1 porpvé vzlétl roku 1936 a dosáhl rychlosti okolo 580 km/h, ale při plném zatížení (munice atd.) dosáhl pouze 450 km/h. Tak vznikla verze A-1, sice pomalejší, ale s větší nosností. Následovala verze A-4 s delším křídlem, které zvýšilo nosnost a stroj tak mohl nést další obranné zbraně, z této verze také vycházely další; např. verze Ju 88 S, která se objevila na začátku roku 1944, dostala výkonné motory BMW 801 a tříčlennou posádku s jen jedním obranným kulometem. Pozdější verze S dosahovaly rychlosti až 615 km/h.
Jako průzkumný letoun sloužila verze D (D-0 až D-5) z roku 1940, vybavená až třemi kamerami a přídavnými nádržemi. Roku 1944 je ve výrobě nahradila verze T s hvědicovými motory. Varianta C byla těžký stíhač, verze R byla skoro stejná, akorát měla hvězdicové motory.
Verze G sloužily převážně jako stíhače noční; tento typ měl zesílené ocasní plochy, vylepšenou pancéřovou ochranu, motory BMW 801, neprosklenou příď a původně nesl šest kanónů ráže 20 mm, ale jejich počet musel být snížen na čtyři, protože při jejich střelbě byla posádka oslňována. Stroje také dostaly radary FuG 220 SN-2, zařízení FuG 227 Flensburg a do výzbroje přišly na konci roku 1943. Jeden stroj však omylem přistál na letišti RAF a britům se tak do rukou dostalo zařízení Flensburg, které bylo naváděno na jejich výstražné radary Monica a ty byly díky tomu odmotovány. Verze G-6, která se objevila v polovině roku 1944, dostala opět motory řadové (Jumo 213A-1) a šikmo vzhůru střílející kanóny (Schräge Musik). Varianta H s prodlouženým trupem měla sloužit jako průzkumná. Některé typy nesly i torpéda.
Poslední verze byla P, vybavená protitankovým kanónem. Zkoušela se i výzbroj plamenomety a raketomety. Dále vznikl typ bez posádky, který byl naložen výbušninami a používán jako naváděná střela, směr určoval stíhací letoun na hřbetě Junkersu. Celkem bylo vyrobeno okolo 15 000 ks; noční stíhače Ju 88 zničily víc spojeneckých nočních bombardérů, než všechny ostatní stíhačky dohromady. Jako další vývojové typy vznikly letouny Ju 188 a Ju 388.
Obsah |
[editovat] Specifikace (Ju 88 A-4)
[editovat] Technické údaje
- Posádka: 4
- Délka: 14,4 m
- Rozpětí: 18 m (později 20 m)
- Výška: 4,85 m
- Plocha křídel: 47,8 m²
- Hmotnost (prázdný): 8000 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 14 000 kg
- Pohonná jednotka: 2× 12válcový řadový invertní motor Junkers Jumo 211J
- Výkon pohonné jednotky: 1340 k
[editovat] Výkony
- Maximální rychlost: 433 km/h
- Bojový dolet: 1790 km
- Dostup: 8200 m
[editovat] Výzbroj
- až 7 kulometů ráže 7,92 mm
- do 3000 kg pum
 Německé vojenské letouny druhé světové války |
||
|---|---|---|
| Stíhací letouny | ||
| Ar 65 | Ar 68 | Do 335 | Fw 190 | Ta 152 | Ta 154 | He 51 | He 112 | He 162 | He 219 | Bf 109 | Bf 110 | Me 163 | Me 210 | Me 262 | Me 410 | ||
| Bombardovací letouny | ||
| Ar 234 | Do 17 | Do 23 | Do 217 | Do 335 | Fw 200 | He 111 | He 115 | He 177 | Ju 86 | Ju 88 | Ju 188 | Ju 388 | ||
| Hydroplány a létající čluny | ||
| Ar 95 | Ar 196 | Ar 231 | Bv 138 | Ha 139 | Bv 222 | Do 15 | Do 18 | Do 24 | Do 26 | He 59 | He 60 | He 114 | He 115 | ||
| Průzkumné letouny | ||
| Ar 95 | Ar 196 | Ar 234 | Do 17 | Do 215 | Fi 167 | Fw 189 | He 45 | He 46 | He 70 | He 170 | Hs 126 | ||
| Transportní letouny a kluzáky | ||
| Ar 232 | DFS 230 | Go 242 | Go 244 | Ju G 38 | Ju 52 | Ju 90 | Ju 252 | Ju 352 | Ju 290 | Ju 390 | Ka 430 | Me 321 | Me 323 | Si 204 | ||
| Cvičné a spojovací letouny | ||
| Ar 66 | Ar 69 | Ar 79 | Ar 96 | Bü 131 | Bü 133 | Bü 180 | Bü 181 | Bü 182 | Fi 156 | Fw 44 | Fw 56 | Fw 58 | Ju F 13 | Ju W 34 | He 72 | Kl 31 | Kl 32 | Kl 35 | Bf 108 | Fh 104 | ||
| Bitevní letouny | Vrtulníky a vírníky | |
| Ar 66 | Go 145 | He 45 | He 50 | Hs 123 | Hs 129 | Ju 87 | Fa 223 | Fa 330 | Fl 265 | Fl 282 | |
| Experimentální a specializované letouny | Malosériové letouny | |
| DFS 39 | DFS 193 | DFS 194 | Fw 47 | Fi 158 | Ju 49 | He 116 | He 119 | He 176 | He 178 | Me 261 | Ar 240 | Bv 141 | Fw 187 | He 100 (He 113) | |
| Prototypy a projekty | ||
| Ao 225 | Ar 77 | Ar 80 | Ar 81 | Ar 195 | Ar 197 | Ar 198 | Ar 199 | Ar 340 | Ar 396 | Ba 349 | Bv 40 | Ha 137 | Ha 140 | Bv 142 | Bv 144 | Bv 155 | Bv 238 | Do 19 | DFS 228 | DFS 346 | Fi 98 | Fi 99 | Fi 256 | Fw 57 | Fw 159 | Ta 183 | Fw 191 | He 118 | He 280 | Ho 229 | Ju 85 | Ju 89 | Ju 187 | Ju 288 | Hs 122 | Hs 124 | Hs 125 | Hs 127 | Hs 128 | Hs 130 | Hs 132 | Ju 322 | Bf 161 | Bf 162 | Me 263 | Me 264 | Me 309 | Me 509 | Me 609 | Me P. 1101 | ||
| Bezpilotní letouny a řízené střely | ||
| Bv 143 | Bv 246 | Fi 103 | Hs 117 | Hs 293 | Hs 295 | Hs 296 | Hs 297 | Hs 298 | ||
