Dornier Do 17
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Dornier Do 17 | |
|---|---|
 |
|
| Dornier Do 17 Z finského letectva | |
| Typ: | Lehký až střední bombardér |
| Výrobce: | Dornier Flugzeugwerke |
| První let: | 1934 |
| Zaveden: | 1937 |
| Charakter: | vyřazen |
| Hlavní uživatel: | Luftwaffe Finsko, Jugoslávie, Španělsko |
Dornier Do 17 (přezdívaný pro svůj protažený a tenký trup tužka nebo létající tužka) byl německý bombardovací a průzkumný letoun, který během bleskové války tvořil základ bombardovacího letectva Luftwaffe.
Obsah |
[editovat] Vývoj
Původně byl navržen jako dopravní a poštovní letoun, ale Lufthansa ho odmítla s tím, že má příliš štíhlý trup, který se nehodí pro přepravu cestujících. O letoun však projevilo zájem vojenské letectvo a tak vznikl upravený prototyp Do 17 V-4. Šlo o dvoumotorový hornoplošník. Od roku 1936 se začaly sériově vyrábět typy Do 17 E-1 (bombardovací verze) a Do 17 F-1 (průzkumná verze). Prototypy byly sice poháněny výbornými řadovými motory DB 600, ale těch byl nedostatek, a tak je v sériové výrobě nahradily řadové motory BMW VI. Tyto letouny byly později nasazeny ve Španělsku.
Řadové motory se však začaly montovat do stíhaček (Bf 109), čímž po těchto motorech stoupla poptávka a tak verze Do 17 M-1 a P-1 dostaly motory hvězdicové. Verzi M-1 poháněl motor Bramo 323A-1 o výkonu 662 kW. Do průzkumné verze P-1 byly montovány sice slabší, ale ekonomičtější motory BMW 132N o výkonu 636 kW, se kterými měl letoun větší dolet.
Verze Do 17 K, dodávaná do Jugoslávie, měla čtrnáctiválcové motory Gnome-Rhône 14 N.
Začátkem roku 1939 se k Luftawaffe dostala verze Do 17 Z. Šlo o těžší letouny s prosklenou přídí a větší kabinou, do které se vešla čtyřčlená posádka. Stroje původně dostaly slabší motory Bramo, ale od varianty Z-2 měly výkonější motory Bramo 323P. Celkem bylo vyrobeno přes 500 kusů verze Z. Výkony letounů nebyly nijak zvláštní, ale i tak se letoun stal velmi účinný a spolehlivý. Robustní konstrukce letounu vydržela i těžká poškození a namáhání (letoun dokázal ve střemhlavém letu uniknout i Hurricanu), avšak nad Anglií se začaly rychle opotřebovávat a tak byly přesunuty do SSSR, kde sloužily do roku 1942.
Během roku 1940 vznikl prototyp pro noční boj Do 17 Z-6 s neprosklenou přídí, ve které byla výzbroj. Nakonec bylo devět kusů průzkumných Z-3 přestavěno na verzi Z-10 (Kauz II) se čtyřmi kulomety ráže 7,92 mm a dvěma kanóny MG FF ráže 20 mm. Během roku 1942 začaly být nahrazovány jinými stroji.
[editovat] Do 215
Verze Do 215 byla exportní varianta verze Do 17 Z. Namísto hvězdicových motorů měly tyto stroje řadové motory DB 601 o výkonu až 809 kW. Letoun tak dosáhl rychlosti 470 km/h a dostupu 9400 m.
18 strojů Do 215 A-1 mělo být v roce 1939 dodáno do Švédska, ale Luftwaffe letouny zabavila a zařadila do výzbroje jako Do 215 B-1 a B-2. Dva stroje B-3 byly dodány do SSSR. Verze B-4 byla průzkumná a podobná verzi Z-3. Do 215 B-5 byl noční stíhač. Celkem bylo vyrobeno 101 ks verze Do 215.
[editovat] Specifikace (Do 17Z-2)
[editovat] Technické údaje
- Posádka: 4
- Délka: 15,80 m
- Rozpětí: 18 m
- Výška: 4,55 m
- Plocha křídel: 55 m²
- Hmotnost (prázdný): 5209 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 8850 kg
- Pohonná jednotka: 2× 9válcový hvězdicový motor BMW Bramo 323P Fafnir, každý o výkonu 750 kW
[editovat] Výkony
- Maximální rychlost: 425 km/h
- Bojový dolet: 1160 km
- Dostup: 8200 m
[editovat] Výzbroj
- do šesti kulometů MG 15 ráže 7,92 mm (přední kulomet někdy nahrazen kanónem MG FF ráže 20 mm)
- do 1000 kg pum
 Německé vojenské letouny druhé světové války |
||
|---|---|---|
| Stíhací letouny | ||
| Ar 65 | Ar 68 | Do 335 | Fw 190 | Ta 152 | Ta 154 | He 51 | He 112 | He 162 | He 219 | Bf 109 | Bf 110 | Me 163 | Me 210 | Me 262 | Me 410 | ||
| Bombardovací letouny | ||
| Ar 234 | Do 17 | Do 23 | Do 217 | Do 335 | Fw 200 | He 111 | He 115 | He 177 | Ju 86 | Ju 88 | Ju 188 | Ju 388 | ||
| Hydroplány a létající čluny | ||
| Ar 95 | Ar 196 | Ar 231 | Bv 138 | Ha 139 | Bv 222 | Do 15 | Do 18 | Do 24 | Do 26 | He 59 | He 60 | He 114 | He 115 | ||
| Průzkumné letouny | ||
| Ar 95 | Ar 196 | Ar 234 | Do 17 | Do 215 | Fi 167 | Fw 189 | He 45 | He 46 | He 70 | He 170 | Hs 126 | ||
| Transportní letouny a kluzáky | ||
| Ar 232 | DFS 230 | Go 242 | Go 244 | Ju G 38 | Ju 52 | Ju 90 | Ju 252 | Ju 352 | Ju 290 | Ju 390 | Ka 430 | Me 321 | Me 323 | Si 204 | ||
| Cvičné a spojovací letouny | ||
| Ar 66 | Ar 69 | Ar 79 | Ar 96 | Bü 131 | Bü 133 | Bü 180 | Bü 181 | Bü 182 | Fi 156 | Fw 44 | Fw 56 | Fw 58 | Ju F 13 | Ju W 34 | He 72 | Kl 31 | Kl 32 | Kl 35 | Bf 108 | Fh 104 | ||
| Bitevní letouny | Vrtulníky a vírníky | |
| Ar 66 | Go 145 | He 45 | He 50 | Hs 123 | Hs 129 | Ju 87 | Fa 223 | Fa 330 | Fl 265 | Fl 282 | |
| Experimentální a specializované letouny | Malosériové letouny | |
| DFS 39 | DFS 193 | DFS 194 | Fw 47 | Fi 158 | Ju 49 | He 116 | He 119 | He 176 | He 178 | Me 261 | Ar 240 | Bv 141 | Fw 187 | He 100 (He 113) | |
| Prototypy a projekty | ||
| Ao 225 | Ar 77 | Ar 80 | Ar 81 | Ar 195 | Ar 197 | Ar 198 | Ar 199 | Ar 340 | Ar 396 | Ba 349 | Bv 40 | Ha 137 | Ha 140 | Bv 142 | Bv 144 | Bv 155 | Bv 238 | Do 19 | DFS 228 | DFS 346 | Fi 98 | Fi 99 | Fi 256 | Fw 57 | Fw 159 | Ta 183 | Fw 191 | He 118 | He 280 | Ho 229 | Ju 85 | Ju 89 | Ju 187 | Ju 288 | Hs 122 | Hs 124 | Hs 125 | Hs 127 | Hs 128 | Hs 130 | Hs 132 | Ju 322 | Bf 161 | Bf 162 | Me 263 | Me 264 | Me 309 | Me 509 | Me 609 | Me P. 1101 | ||
| Bezpilotní letouny a řízené střely | ||
| Bv 143 | Bv 246 | Fi 103 | Hs 117 | Hs 293 | Hs 295 | Hs 296 | Hs 297 | Hs 298 | ||
