Klasicismus (hudba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Klasicismus zahrnuje v hudební oblasti období celého 18. století, jeho největší rozvoj zaznamenala však až jeho druhá polovina. Vyznačuje se snahou o dokonalou formu, ucelenost a přehlednost ve všech atributech díla, především v oblasti melodie a harmonie. V dějinách hudby představuje období vyrovnanosti, které bylo iniciováno potřebou kontrastu k neklidu předcházejícího baroka i pozdějšího romantismu. Klasicistický hudební styl vznikl v souvislosti s všeobecnými kulturními i vědeckými proudy. Poznamenal ho jak racionalismus, který vydal impulz k pokroku v oblasti přírodních věd, tak i filozofické směry, upořednostňující cit a vůli člověka. Výrazným určujícím faktorem byl všeobecný návrat umění k antickým vzorům, které imponovaly čistotou a ušlechtilostí tvarů a forem.

Obsah 1 Charakteristika a historie vzniku slohu 1.1 Přehled znaků hudebního klasicismu 2 Nástroje 3 Skladatelé 4 Externí odkazy

[editovat] Charakteristika a historie vzniku slohu

Nový instrumentální sloh upouští zcela od kontrapunktické stavby a oživuje homofonní strukturu svobodnou, melodickou, harmonickou a tematickou prací. Vznikají dokonalé formy instrumentální skladby, které zůstaly v hlavních rysech nedotčeny až do konce 19. století a žijí dodnes. Jejich základem je sonátová forma, která ovládla symfonickou, komorní i koncertní tvorbu. Ačkoli barokní skladatelé psali také sonáty, klasicistní sonátová forma je zcela odlišná. Pomáhali ji vytvářet kromě skladatelů italských (Francesco Conti), vídeňských (Georg Matthias Monn) a českých (Jiří Antonín Benda a František Benda) i synové Johanna Sebastiana Bacha Carl Philipp Emanuel, Johann Christoph a Johann Christian Bach. Nový styl nevznikl najednou, předcházelo mu období krize dosavadních forem, v nichž se stále více začaly uplatňovat nové prvky a které nazýváme předklasicismem. Ke vzniku nového slohu významnou měrou přispěla tzv. Mannheimská škola, jejímž zakladatelem byl český skladatel a hudební virtuóz Jan Václav Stamic. Ten jako první začal důsledně uplatňovat nový pohled na dynamiku a stavbu cyklické hudební skladby.

Ve vokálně-instrumentální sféře se prosazuje požadavek dramatičnosti a pravdivosti, který nejlépe reprezentuje italská a francouzská opera. V Čechách odpovídají tomuto požadavku oblíbené lidové hry se zpěvy, přičemž významné postavení patří v tomto oboru Františku Václavu Míčovi, dirigentu a skladateli zámeckého souboru v Jaroměřicích na Rokytnou, kde se jeho první česká komická hudební hra provozovala již roku 1729.

Novými či nově pojatými hudebními formami se stávají též reformovaný balet dramatického rázu, který vyjadřuje i tragické náměty (k baletům psali hudbu mnozí skladatelé včetně Mozarta) a melodram, který plně uvedl v život J.A.Benda. Autorem textu prvního melodramu Pygmalion byl Jean Jaques Rousseau, hudbu k němu napsal Horace Coignet. Do církevní církevní hudby a oratorií pronikly operní prvky.

Jedním z nejdůležitějších vývojových skoků, které nám klasická éra přinesla, je rozvoj veřejných koncertů. Komorní hudba byla sice stále živá, ale rozvoj orchestrálních koncertů si vynucoval velká veřejná prostranství. Výsledkem toho byla významná popularizace symfonické hudby, včetně opery a oratorií.

[editovat] Přehled znaků hudebního klasicismu

Cíle :

• rovnováha rozumových a citových prvků v uměleckém díle
• vyrovnání obsahu a formy
• snaha o obecnou a objektivní platnost díla

Filozofické vlivy :

• odraz filozofického racionalismu

Vlastní hudební znaky :

• invence : velmi zpěvná melodika, pravidelně periodizovaná, převážně diatonika
• formy : vznik cyklické sonáty, forma concerta grossa nahrazena koncertantní symfonií
• orchestrace a instrumentace: orchestrální a komorní interpretační praxe - vytvoření tzv. malého klasického orchestru a rozšíření velkého symfonického orchestru o další a nové nástroje, v komorní hře se stalo nejoblíbenějším složením smyčcové kvarteto
• zdokonalení klavíru (viz níže)

[editovat] Nástroje

Hudební klasicismus charakterizuje i nová instrumentace, která obohacuje orchestr o lesní roh, trubky a tympány a bohatě využívá klarinetů. Významným vynálezem byl vznik klasického klavíru sloučením zvukových předností cembala a klavicembala. Ten uskutečnil roku 1711 Ital Bartolomeo Cristofori technickým řešením, jež určilo základní princip mechaniky novodobé podoby nástroje, který sice prošel ještě dalším vývojem, ale zvukově se již velmi podobal dnešnímu.

[editovat] Skladatelé

Nejvýznamnějšími reprezentanty hudebního klasicismu jsou Jan Václav Stamic (zakladatel cyklické sonátové formy), Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven. Z dalších českých autorů byli významnými představiteli již zmínění Bendové, Josef Mysliveček (přezdívaný „božský Čech“), Jan Ladislav Dusík, Antonín Rejcha a Jan Václav Hugo Voříšek.

[editovat] Externí odkazy

• http://www.hvvezkratce.wz.cz/haydn.htm

Periodizace dějin evropské hudby
Středověká hudba (476-1430)		Renesance (1430-1600)
	Období jednohlasého zpěvu - monodie (6.-10. století)	Baroko (1600-1750)
	Období raného vícehlasu (11.-12.století)	Klasicismus (1750-1820)
	Notredamská škola (1150-1250)	Romantismus (1820-1900)
	Ars antiqua (1250-1320)	Hudba 20. století (1900-2000)
	Ars nova (1320-1430)	Soudobá vážná hudba (od 1975 do dneška)