Střešovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Střešovice (část obce a katastrální území) |
|
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| kód katastrálního území: | 729302 |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| připojení k Praze: | 1922 |
| součást městského obvodu: | {{{městské obvody}}} |
| součást městské části: | Praha 6 |
| správní obvod (pověřený úřad): | {{{správní obvody}}} |
| počet územně technických jednotek: | |
| základní sídelní jednotky: | |
| katastrální výměra: | 1,55 km² |
| obyvatel: | 6 833 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 4 408 obyv./ km² |
| zeměpisná šířka: | 50° 5' 30.93" |
| zeměpisná délka: | 14° 22' 41.21" |
| poštovní směrovací číslo: | 160 00, 162 00, 169 00 |
Střešovice je katastrální území a historická čtvrť, dnes součást městské části Praha 6. Střešovice se nacházejí v západní části Prahy vklíněné mezi čtvrtě Dejvice, Břevnov a Hradčany.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Základní shrnutí
Střešovice (také Třešovice) vznikly v 10. či 11. století na území, které bylo již od 3. tisíciletí př. Kr. obyvatelstvem nepřetržitě osídleno. Obec Střešovice byla rodinným majetkem českých knížat do r.1143, kdy byla darována Strahovskému klášteru, a přes dočasná vyvlastnění v době husitské a v době stavovského povstání zůstala v majetku tohoto kláštera v podstatě až do 20. století. Střešovice tvořily hospodářské zázemí Strahovského kláštera, jejich katastrální území zasahovalo až do těsné blízkosti areálu kláštera a po mnoho staletí patřily k Střešovicím i pozemky na Strahově, které byly připojeny k Břevnovu až roku 1922 za vzniku Velké Prahy.
[editovat] 15. - 18. století
Až do konce 18. století byla zástavba Střešovic značně rozptýlena. Jádro obce tvořil dvorec č.p. 8, připomínaný již od 15. století, a skupina pěti drobných domků. Ostatní výstavba byla roztroušena po vinicích. V roce 1756 dal Strahovský klášter postavit na vinici Andělce stejnojmenný dvorec, kam se přemístilo centrum klášterního hospodářství z dvorce č.p. 8. Na Andělce byla zřízena i kaple zasvěcená p. Marii - královně andělů. V roce 1771 mají Střešovice (Třešovice) celkem 14 domů a rozkládají se stále v původním prostoru osídleném již od předhistorické doby. Zástavba Střešovic v této době má přímou kontinuitu s osadou z 10. století.
[editovat] 18. (konec) - 19. století
K velké nové výstavbě došlo ve Střešovicích na přelomu 18. a 19. století. A to díky rozmachu Strahovského kláštera, kam přicházeli noví zaměstnanci. Jim byl vyčleněn pruh neúrodné půdy pod pískovcovým prahem na severní straně návrší, z něhož byl těžen stavební kámen. Byly zde stavěny malé domky téměř bez pozemků, zpočátku jednopatrové, avšak postupem doby a díky růstu obyvatelstva byly nastavovány a přistavovány. Současně také vznikla menší zástavba na jižním svahu nazývaná Malými Střešovicemi (Střešovičkami), případně podle tamní bývalé vinice Na Kocource. Jádro obce na severní straně svahu se nazývalo, nazývá Velkými Střešovicemi. V roce 1850 je ve Velkých i Malých Střešovicích celkem 102 domů a 1069 obyvatel. Roku 1855 je ve Střešovicích založena škola, která již v roce 1910 dosáhla počtu osmi tříd. Od poloviny 19. století se výstavba ve Střešovicích s rozvojem Prahy a potřebou nových pracovníků opět rozšiřuje a zástavba se zhušťuje. Roku 1890 až 1891 jsou na hřebeni střešovického kopce vybudovány kostel sv. Norberta v novorománském slohu, fara a v dnešní ulici Nad hradním vodojemem zvonička. V téže době jsou též přečíslovány všechny domy a fara získává č.p. 2. V r. 1904 je postaven dům Norbertinum s mateřskou školou a jeslemi.
[editovat] 20. století
V r.1900 byly Střešovice (Třešovice) s 2500 obyvateli, opukou, cihelnou a rukavičkářstvím jednou ze vsí smíchovského okresu. V r.1922 byly Střešovice s 3879 obyvateli a 254 domy připojeny k Praze jako součást Prahy XVIII. Následně přichází do Střešovic, jako do součásti hlavního města, velký stavební růst. Již v roce 1922 vzniká první část moderní vilové čtvrti Vořechovky (Ořechovky), v místech dřívější Bořkovy zahrady. Moderní výstavba pokračuje i v dalších letech 20. století a to nejen v oblasti Vořechovky, ale i v dalších částech Střešovic. V průběhu první poloviny 20. století vzniklo ve Střešovicích hned několik vilových čtvrtí. V r.1949 byla jedna část k.ú. Střešovice začleněna k obvodu Praha 5 (s Břevnovem a s částí Liboce), druhá část k Praze 6 (s Dejvicemi, Sedlecem, Veleslavínem, Vokovicemi a s částí Bubenče, Holešovic, Hradčan a Liboce). V r.1960 se celé k.ú. Střešovice stalo součástí nového obvodu Praha 6 a v roce 1990 se stalo součástí městské části Praha 6.
[editovat] Etymologie
K roku 993 zaznamenáno spojení „apud villam Tressowicz“, od r. 1845 - „Střešovice“. Předpokládá se, že původním názvem byly (navzdory nejstarším zápisům) "Střešovice nebo Střiešovice" = "ves lidí Střešových či Střiešových" od osobního jména „Střeš“ nebo „Střieša“ domáckého tvaru pro jméno „Střezivoj“ nebo „Střezimír“. Ale možný je i zcela jiný výklad, tento není naprosto jednoznačně prokázaný.
[editovat] Lokální části Střešovic
Ořechovka, Baterie, Střešovičky (Malé Střešovice), Staré Střešovice (Velké Střešovice), Kocourky, Norbertov, Petynka, Kajetánka, Andělka, Hubálka, Malovanka
- Mnoho těchto střešovických částí je pojmenováno podle starých usedlostí, které v těchto částech byly, jsou.
[editovat] Ulice
Buštěhradská, Cukrovarnická, Dělostřelecká, Farní, Hládkov, K Bateriím, Klidná, Lomená, Macharovo nám., Malá, Myslbekova, Nad Hradním vodojemem, Nad Octárnou, Nad Panenskou, Nad Petynkou, Na Dračkách, Nad Vojenským hřbitovem, Na Hubálce, Na Klínku, Na Kocourkách, Na Malovance, Náměstí Před bateriemi, Na Ořechovce, Na Pěkné vyhlídce, Na Průseku, Norbertov, Nový Lesík, Otevřená, Pevnostní, Pod Andělkou, Pod Bateriemi, Pod Hradbami, Pod Kostelem, Pod Ořechovkou, Pod Vyhlídkou, Sibeliova, Slunná, Spojená, Starostřešovická, Strmá, Střešovická, Špálova, U Andělky, U Laboratoře, U Podchodu, U Přechodu, U Střešovických hřišť, U Šesté baterie, V Průhledu, Ve Střešovičkách, Východní, Za Hládkovem, Západní, Za Pohořelcem, Za Průsekem, Zbrojnická
[editovat] Turistické zajímavosti
kostel sv. Norberta, Müllerova vila, kino Ořechovka, urbanistický celek Starých Střešovic, zvonička, Muzeum MHD, Střešovické skály
[editovat] Novodobá přestavba Starých Střešovic
[editovat] Tatran Střešovice
Tatran Střešovice je sportovní oddíl sídlící ve Střešovicích. Proslaven je hlavně díky svému velmi úspěšnému florbalovému týmu.
[editovat] Doprava
Střešovice jsou rozpůleny místní hlavní komunikací, ulicí Střešovická. Tato ulice odděluje od sebe Ořechovku a zbylé části Střešovic. Po Střešovické je vedena tramvajová trať od stanice metra A - Hradčanská na Petřiny. Jsou zde umístěny zastávky: Sibeliova, Ořechovka a Baterie, do nichž jezdí tramvajové linky číslo 1, 2 a 18. Případně ještě může člověk při dopravě do Střešovic využít zastávky Vozovna Střešovice ležící na ulici Patočkova. Do této zastávky míří ještě navíc linky 15 a 25, které dále pokračují do Břevnova.
Také je možné při jízdě do Střešovic využít autobusu číslo 216 jezdícího od metra A - Hradčanská. Tento spoj projíždí střešovickou čtvrtí Ořechovka a zastavuje zde v zastávkách Vozovna Střešovice, Macharovo náměstí a Pod Vyhlídkou.
[editovat] Reference
- www.medaci.cz
- Michal Flegl, Střešovice tisícileté; Knihovnička časopisu Břevnovan č.2 / 1999
- Michal Flegl, Ořechovka; Knihovnička časopisu Břevnovan č.4 / 2000
- www.praha1929.cz
