Radium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Radium je 6. z řady kovů alkalických zemin, silně radioaktivní prvek, vznikající rozpadem uranu a thoria.

Obsah 1 Základní fyzikálně - chemické vlastnosti 2 Výskyt v přírodě 3 Izotopy radia a radon 4 Příprava, využití a rizika 5 Cena Radia

[editovat] Základní fyzikálně - chemické vlastnosti

Chemická značka Ra, (lat. Radium)

Atomové číslo 88

Relativní atomová hmotnost 226,0254 amu

Hustota přibližně 5 g/cm³

Teplota tání 700 °C, tj. 973 K

Teplota varu 1 737 °C, tj. 2 010 K

Mimořádně silný radioaktivní zářič, který vzniká jako produkt thoriové i uranových rozpadových řad a dále se radioaktivně přeměňuje. Jednotlivé izotopy radia vyzařují všechny druhy radioaktivního záření – paprsky alfa, beta i gama.

Soli radia barví plamen sytě červeně.

Bylo objeveno roku 1898 Marií Curie-Skłodowskou a jejím manželem Pierem v jáchymovském smolinci. Teprve v roce 1910 izolovali nepatrné množství čistého prvku Maria Curie-Skłodowska a Andre Debiern.

[editovat] Výskyt v přírodě

Protože všechny izotopy radia podléhají poměrně rychle dalšímu radioaktivnímu rozpadu, je obsah radia v přírodě mizivě malý. Všechny lokality s vyšším obsahem radia jsou přitom spojeny se zvýšeným výskytem uranu a thoria.

Kromě oblasti Jáchymova jsou známé lokality se zvýšeným obsahem radia např. v Kolorádu (carnotitové písky), v africkém Kongu a v oblasti Velkých jezer v Kanadě.

[editovat] Izotopy radia a radon

V současné době je známo 25 izotopů radia, všechny jsou nestabilní a podléhají další radioaktivní přeměně. Nejvýznamnějšími jsou izotopy ²²⁶Ra s poločasem rozpadu 1602 let a ²²⁸Ra s poločasem 6,7 roku.

Při své radioaktivní přeměně vyzařují atomy radia intenzivní alfa, beta i gama záření, navíc je však značná část z nich prekurzory dalšího nebezpečného prvku - radonu. Tento plynný prvek pak může z místa svého vzniku šířit vzduchem a při dlouhodobém styku zvyšuje riziko vzniku plicní rakoviny u exponovaných osob. Proto je nutno při stavbě obytných budov v oblastech se zvýšeným výskytem uranu a thoria v geologickém podloží dobře izolovat základy stavby a zamezit tak možnému pronikání podzemního radonu do budovy.

[editovat] Příprava, využití a rizika

Elementární radium lze připravit elektrolytickým rozkladem chloridu radnatého. Průmyslově se však již nikde nevyrábí a to jak pro svůj mimořádně nízký výskyt, tak pro zanedbatelný praktický význam a rizikovost práce s tímto materiálem.

V dřívějších dobách se při radioterapeutické léčbě rakovinných nádorů vpravovala do nádoru malá množství solí radia. Protože je známo, že rakovinné buňky jsou přednostně likvidovány radioaktivním zářením, vedl tento postup k zahubení většiny rakovinou napadených buněk ve svém okolí. V současné době se pro tuto léčbu používá spíše uměle připravených radioizotopů jako ⁶⁰Co a ¹³⁷Cs.

Je znám otřesný případ smrtelného rakovinného onemocnění stovek žen, které pracovaly v továrně vyrábějící náramkové hodinky. Na ciferníky těchto hodinek se tenkým štětem nanášelo barvivo s obsahem radia, které pak ve tmě světélkovalo (luminiscence). Dělnice občas olízly špičku štětce, aby ji udržely dokonale ostrou. Mnoho z nich v následujících letech zemřelo na rakovinu hrtanu, štítné žlázy a nádory v ústní dutině.

Existuje podezření, že i objevitelka radia Marie Curie-Sklodowská zemřela na následky dennodenního styku se zvýšenými koncentracemi radia při pokusech o jeho izolaci.

[editovat] Cena Radia

Lékařské využívání v první polovině 20. století vedlo k obrovskému růstu cen radia. Produkce pouhých 2 g ročně stačila před 1. světovou válkou k prosperitě uranových dolů v Jáchymově. Po nálezu kargonitu v Utahu se světová výroba zvýšila na 10 g. V roce 1921 věnovaly americké ženy Marii Curie 1g radia v ceně 250 000 dolarů. V roce 1922 byla nalezena ložiska v Kongu a výroba stoupla během tří let na 25 g. V roce 1929 už klesla cena radia na 50 000 dolarů. Objev ložisek uranu v roce 1930 v Kanadě pak stlačil cenu několikanásobně níže. Dnes není radium prakticky užíváno a o jeho případné ceně lze tedy jen spekulovat.