Thallium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Thallium je značně toxický měkký, lesklý kov bílé barvy

[editovat] Základní fyzikálně - chemické vlastnosti

Chemická značka Tl, (lat. Thallium), česky někdy též psáno jako thalium

Relativní atomová hmotnost 204,383

Atomové číslo 81

Hustota 11,850 g/cm³

Teplota tání 303,5 °C, tj. 577 K

Teplota varu je uváděna v rozmezí 1 457 - 1 473 °C, tj. 1 730 - 1 746 K

Velmi řídce se vyskytující kovový prvek, nalézající se obvykle jako příměs v sulfidických rudách. V přírodě se vyskytuje pouze ve formě sloučenin, v mocenství Tl⁺¹ a Tl⁺³.

Objevil jej roku 1861 sir William Crookes při spektroskopickém zkoumání obsahu telluru ve zbytcích po zpracování sulfidických rud.

[editovat] Výskyt, výroba a využití

Thallium je v zemské kůře značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 0,5 - 2 ppm (mg/kg). V mořské vodě je jeho koncentrace natolik nízká, že ji nelze změřit ani nejcitlivějšími analytickými technikami, udává se, že je nižší než 0,01 μg/l. Ve vesmíru připadá na jeden atom thallia přibližně 300 miliard atomů vodíku.

V horninách se vyskytuje vždy pouze jako příměs, především v sulfidických rudách mědi, olova a zinku. Odpad po zpracování těchto rud slouží pak jako surovina pro přípravu čistého thallia elektrolýzou. V některých lokalitách se také nachází ve zvýšené koncentraci v jílových minerálech a žule.

Sloučeniny thalia jsou značně toxické a používají se proto jako základní součást některých prostředků na hubení krys, dalších hlodavců i hmyzu.

Thallium nachází uplatnění při výrobě speciálních skel. Jde o slitiny se sírou, selenem a arzenem, které poskytují velmi těžká, ale snadnou tavitelná (teplota tání 125 - 150 °C) skla s s mimořádně vysokou odrazivostí.

Výbojky plněné parami thallia vydávají zelené světlo.

Významné využití nachází thallium v elektronickém průmyslu. Je důležitým prvek při výrobě některých polovodičových prvků – tranzistorů, fotočlánků s citlivostí v infračervené oblasti spektra, slouží i výrobě detekčních členů pro měření úrovně gama radiace v atomových elektrárnách i jaderném výzkumu.

[editovat] Zdravotní rizika

Thallium je považováno za mimořádně toxický element. V mnoha státech světa proto již bylo zakázáno používat jej jako součást nástrah na krysy a mravence.

V hutním a metalurgickém průmyslu hrozí expozice pracovníků thalliem v poletavém prachu. Jako maximální přípustná dávka bylo určeno množství 0,1 mg Tl na 1 m² pokožky za pracovní směnu.

Při dlouhodobějším styku se solemi thalia dochází k vypadávání vlasů a soli thalia jsou pokládány za potenciálně karcinogenní.

Thallium postihuje periferní nervy a později jed poškozuje mozkové centrum a vnitřní orgány. Smrtelná dávka je menší než 1 gram, avšak lékaři již dnes znají protilátku, kterou je pruská modř. Pro tyto vlastnosti je Thallium oblíbené mezi traviči.