Meitnerium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

109 hassium ← meitnerium → darmstadtium Ir ↑ Mt ↓ (Upe) Periodická tabulka
Obecné
Název, značka, číslo	meitnerium, Mt, 109
Registrační číslo CAS	54038-01-6
Skupina	přechodové kovy
Skupina, perioda, blok	9, 7, d
Vzhled	{{{vzhled}}} [[Soubor:{{{obrázek}}}|150px|]]
Hmotnost v zemské kůře	{{{hmotnostní zlomek v zemské kůře}}} %
Konc. v mořské vodě	{{{koncentrace v mořské vodě}}} mg/l
Atomové vlastnosti
Rel. atomová hmotnost	(268) amu
Atomový poloměr	{{{atomový poloměr}}} pm
Kovalentní poloměr	{{{kovalentní poloměr}}} pm
van der Waalsův poloměr	{{{van der waalsův poloměr}}} pm
Elektronová konfigurace	[Rn] 5f14 6d7 7s2 (odhaz založený na iridiu)
Elektronů v hladinách	2, 8, 18, 32, 32, 15, 2
Oxidační čísla	{{{oxidační čísla}}}
Fyzikální vlastnosti
Skupenství	pravděpodobně pevné
Krystalová struktura	{{{krystalová struktura}}}
Hustota	{{{hustota}}}
Tvrdost	{{{tvrdost}}} (Mohsova stupnice)
Magnetické chování	{{{magnetické chování}}}
Teplota tání	{{{teplota tání c}}} °C ({{{teplota tání k}}} K)
Teplota varu	{{{teplota varu c}}} °C ({{{teplota varu k}}} K)
Molární objem	{{{molární objem}}} · 10−6 m3/mol
Skupenské teplo tání	{{{skup. teplo tání}}}
Skupenské teplo varu	{{{skup. teplo varu}}}
Tlak nasycené páry	{{{tlak nasycené páry}}}
Rychlost zvuku	{{{rychlost zvuku}}}
Měrná tepelná kapacita	{{{měrná tepelná kapacita}}}
Elektrická vodivost	{{{elektrická vodivost}}}
Tepelná vodivost	{{{tepelná vodivost}}}
Různé
Elektrodový potenciál	{{{elektrodový potenciál}}} V (Mt+ + e− → Mt)
Elektronegativita	{{{elektronegativita}}} (Paulingova stupnice)
Spalné teplo na m³	{{{spalné teplo na m3}}}
Spalné teplo na kg	{{{spalné teplo na kg}}}
Ionizační energie	{{{ionizační energie}}}
Pokud není uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP.

Meitnerium, chemická značka Mt, (lat. Meitnerium) je 17. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic.

Atomové číslo: 109
Relativní atomová hmotnost: 268 amu

Meitnerium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty. Při své poloze v Periodické tabulce prvků by svými vlastnostmi mělo připomínat iridium.

[editovat] Historie, izotopy

První přípravu prvku s atomovým číslem 109 oznámili němečtí fyzici Peter Armbruster a Gottfried Münzenberg 29. srpna roku 1982 z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu. Bombardováním izotopu bismutu jádry atomu železa získali izotop ²⁶⁶Mt s poločasem rozpadu přibližně 3,4 ms.

²⁰⁹Bi + ⁵⁸Fe → ²⁶⁶Mt + ¹n

Prvek byl poté pojmenován rakouské matematičce a fyzičce Lise Meitner a zasedání IUPAC v roce 1997 toto pojmenování schválilo.