Přechodný kov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přechodné kovy lze definovat dvěma způsoby:

• Běžně se za přechodné kovy považují všechny prvky d-bloku periodické tabulky prvků, včetně zinku, kadmia a rtuti.
• IUPAC definuje přechodné kovy jako prvky, jejichž atomy nebo sloučeniny nemají zcela zaplněné orbitaly d.

Obsah 1 Seznam přechodných kovů 2 Vlastnosti 2.1 Typické vlastnosti přechodných kovů 3 Podívejte se také na

[editovat] Seznam přechodných kovů

Tabulka obsahuje všechny prvky, které odpovídají první definici přechodného kovu.

Skupina	3 (III B)	4 (IV B)	5 (V B)	6 (VI B)	7 (VII B)	8 (VIII B)	9 (VIII B)	10 (VIII B)	11 (I B)	12 (II B)
4. perioda	Sc 21	Ti 22	V 23	Cr 24	Mn 25	Fe 26	Co 27	Ni 28	Cu 29	Zn 30
5. perioda	Y 39	Zr 40	Nb 41	Mo 42	Tc 43	Ru 44	Rh 45	Pd 46	Ag 47	Cd 48
6. perioda	Lu 71	Hf 72	Ta 73	W 74	Re 75	Os 76	Ir 77	Pt 78	Au 79	Hg 80
7. perioda	Lr 103	Rf 104	Db 105	Sg 106	Bh 107	Hs 108	Mt 109	Ds 110	Rg 111	Uub 112

[editovat] Vlastnosti

Přechodné kovy vykazují vysokou pevnost v tahu, hustotu, teplotu tání a varu. Důležitou vlastností je schopnost delokalizace d elektronů v kovové mřížce.

[editovat] Typické vlastnosti přechodných kovů

• Jejich sloučeniny jsou často barevné
• Vysoká variabilita oxidačního čísla
• Nejméně jedna jejich sloučenina nemá plně obsazené d orbitaly
• Často jsou součástí katalyzátorů
• Za laboratorní teploty jsou pevné (mimo rtuti)
• Tvoří komplexní sloučeniny
• Často jsou paramagnetické

[editovat] Podívejte se také na

• Periodická tabulka prvků
• Blok s
• Blok p
• Blok f

Tento chemický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.