Slovinsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Republika Slovenija
vlajka znak

Rozloha	20 253 km² (150. na světě) z toho 0,6 % vody
Počet obyvatel	1 978 485 (142. na světě, červenec 2005)
Hustota zalidnění	95 / km² (99. na světě)
Jazyk	slovinština, v občinách s národnostními menšinami italština a maďarština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	57,8% katolíků, ateisté, minority muslimů a ortodoxních křesťanů
Nejvyšší bod	Triglav (2 864 m n. m.)
Hlavní město	Lublaň
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Janez Drnovšek
Předseda vlády	Janez Janša
Hymna	Zdravljica
Vznik	vyhlášena 25. června 1991, uznána 8. října 1991 (nezávislost na Jugoslávii)
Měna	euro (EUR)
ISO 3166-1	705 SVN SI
MPZ	SLO
Doména	.si
Telefon	+386
Časové pásmo	UTC +1

Slovinsko (Slovenija), oficiálně Republika Slovinsko (Republika Slovenija) je středomořský stát v jižní Evropě. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako nástupnický stát Jugoslávie. Slovinsko je členem OSN, Evropské Unie a NATO.

Obsah

1 Historie
2 Politický systém
3 Geografické údaje
4 Obyvatelstvo
5 Administrativní členění
- 5.1 Tradiční regiony
6 Turistika
7 Podívejte se také na
8 Externí odkazy

[editovat] Historie

Slovinsko tvořilo do roku 1918 součást habsburské monarchie. Do té doby bylo rozděleno mezi historické země vévodství kraňské, okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, markrabství Istrie, vévodství štýrské, vévodství korutanské a království uherské. Po rozpadu Rakousko-Uherska se 29. října 1918 většina Kraňska a Jižní Štýrsko začlenilo do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, jenž se stal 1. prosince 1918 součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS) (od 3. října 1929 Království Jugoslávie). 12. srpna 1919 se pak součástí Království SHS stala i převážně Slovinci obývaná část jihozápadního Uherska Prekmurje, a 10. října 1920 bylo ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutanska (viz mapa). Za druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovuzačleněno do obnovené Jugoslávie. 2.prosince 1945 pak v rámci federalizované socialistické Jugoslávie vzniká Lidová republika Slovinsko, přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého okněžněného hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska). Slovinsko bylo po roce 1945 nejrozvinutější částí Jugoslávie a její průmyslovou základnou, a celá léta doplácelo na chudší části. V roce 1991 Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími.

[editovat] Politický systém

Slovinsko je republika v čele s prezidentem voleným na pět let. Výkonná moc je představována vládou v čele s premiérem. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament. Devadesátičlenné Národní shromáždění (Državni zbor) je voleno přímo, po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina. Čtyřicetičlená horní komora Národní rada (Državni svet) je složena z nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin. Volební období Národního shromáždění je čtyřleté, Národní rady pětileté.

[editovat] Geografické údaje

Slovinsko je mořský stát na pomezí Balkánu a střední Evropy. Jeho rozloha je 20 253 km². Severní část země zasahuje do jižní části Alp, východní oblast Prekmurje do Panonské nížiny a jihozápadní pobřežní část zahrnuje i část Istrie.

Slovinsko hraničí s Rakouskem (324 km) na severu, s Maďarskem (102 km) na východě, Chorvatskem (546 km) na jihu a Itálií (235 km) na západě. Na jihozápadě má přístup k Jaderskému moři (47 km).

Mezní zeměpisné souřadnice Slovinska jsou:

na severu 46° 52' 37,52" sev. šířky, 16° 14' 18,14" vých. délky, obec Budinci v občině Šalovci,
na jihu 45° 25' 18,34" sev. šířky, 15° 10' 56,06" vých. délky, obec Damelj v občině Črnomelj,
na východě 46° 28' 33,76" sev. šířky, 16° 36' 07,69" vých. délky, obec Benica v občině Lendava,
na západě 46° 17' 54,05" sev. šířky, 13° 23' 47,81" vých. délky, v obci Breginj v občině Kobarid.

Největší zeměpisná šířka je 1°28', tj. 163 km. Největší zeměpisná délka je 3°13', tj. 248 km.

Národní slovinská hora Triglav.

Ve Slovinsku se setkávají čtyři hlavní evropské geografické regiony: Alpy, Dinárská oblast, Panonská nížina a Středomoří. Podnebí Slovinska je středozemní na pobřeží, alpské v severních pohořích a kontinentální na východě. Průměrná teplota je -2°C v lednu a 21°C v červenci. Průměrné srážky dosahují 1000 mm na pobřeží, až 3500 mm v Alpách, 800 mm na jihovýchodě země a 1400 mm ve středním Slovinsku.

Kolem poloviny Slovinska (10 124 km²) je pokryto lesními porosty (po Finsku a Švédsku třetí nejzalesněnější stát Evropy). Na některých oblastech se zachovaly původní lesy, největší v Kočevje. Zatravněné porosty pokrývají 5 593 km² země, pole a zahrady 2 471 km², sady 363 km² a vinohrady 216 km².

[editovat] Obyvatelstvo

Maribor

Celkový počet obyvatel Slovinska je 1 978 485 (červenec 2005). Podíl městského obyvatelstva je 54,16%. Největší slovinské město je hlavní město Lublaň (Ljubljana) s 271 000 obyvatel. Další velká města jsou Maribor, Celje, Novo Mesto, Koper, Kranj, Nova Gorica a Murska Sobota.

Při sčítání lidu 2002 z celkového počtu 1 964 036 obyvatel uvedlo svoji národnost 1 766 982 (89,97%). Slovinsko je etnicky téměř homogenní, 83,06% obyvatel tvoří Slovinci. Z menšin stojí za zmínku zejména 1,98% Srbů, 1,81% Chorvatů, 1,10% Bosňáků a 0,53% Muslimů, 0,32% Maďarů a 0,20% Makedonců.

Obyvatelé Slovinska patřili historicky do sféry katolického vlivu (Rakousko-uherská monarchie). Podle posledního sčítání lidu se hlásí 57,8% obyvatel ke katolicismu, 10,1% k ateismu, 2,4% k islámu, 2,3% k ortodoxnímu křesťanství a 15,7% neodpovědělo.

[editovat] Administrativní členění

V současné době neexistují větší správní regiony (obdoba českých krajů) a Slovinsko je rozděleno na 210 obcí (občina, plurál: občine). Jedenáct z nich má postavení města (mestna občine, plurál mestne občine). Pro statistické účely jsou občiny sdruženy do dvanácti statistických regionů NUTS (statistična regije). Připravuje se vytvoření 12 či 14 regionů.

[editovat] Tradiční regiony

Slovinsko se člení na osm tradičních regionů:

Gorenjska
Štajerska
Prekmurje
Koroška
Notranjska
Dolenjska
Primorska (někdy dělena dále na oblasti Goriška a Slovenska Istra)
Bela krajina (někdy zahrnována do oblasti Dolenjska)

[editovat] Turistika

Turisticky zajímavá místa: Lublaň, Škofja Loka, Kranjska Gora, Bled, Bohinj, Dovje-Mojstrana, Julské Alpy, Kraš s Postojnou a Lipicí, Radenci, Hrastovlje