Ázerbájdžánština
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ázerbájdžánština (také nazývaná Azeri) je oficiálním jazykem Ázerbájdžánu.
V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki. Další dialekty jazyka jsou používány v některých oblastech Íránu, především v severozápadních oblastech známých jako Íránský Ázerbájdžán kde jde o převládající jazyk a lingua franca pro menšinové jazyky oblasti jako například kurdština, arménština a taleshi. V Íránu žije většina mluvčích tohoto jazyka. Jazyk je dále rozšířen v Dagestánu (Rusko), jihovýchodní Gruzii, severním Iráku a východním Turecku.
Celkově ázerbájdžánštinu používá 23 a 30 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v Íránu, 7 milionů v Ázerbájdžánu a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o turkický jazyk oghuzké větve blízce příbuzný turečtině ovlivněný perštinou a arabštinou.
Ázerbájdžánština je navzájem srozumitelná s ostatními oghuzkými jazyky včetně turečtiny v Turecku, na Kavkaze, Kypru a Balkáně, v Iráku, Sýrii a Západní Evropě a turkmenštiny.
[editovat] Odkazy
Popis ázerbájdžánských abeced od 7. století po dnešek (EN)
| Turkické jazyky |
|---|
| Západoturkické: |
| Golgarské: čuvašština | chazarština | bolgarština |
| Oghuzské: turečtina | afšarština | ázerbájdžánština | turkmenština | krymskotatarština | urumština | kaškaiština | khorasanská turečtina | salarština | gagauština | pečeneština | osmanská turečtina |
| Kypčacké: kypčacko-bolgarské (tatarština | baškirština | barabština) | kypčacko-kumanské (krymskotatarština | urumština | karačaj-balkarština | kumykština | karaimština | krymčakština | kumanština | kipčačtina) | kypčacko-nogaiské (kazaština | karakalpakština | nogaiština) |
| Čagatajské: uzbečtina | ujgurština (aini) | lop | ili turki | čagatajština |
| Východoturkické: |
| Khalajština | Kyrgyzsko-kypčacké: kyrgyzština | altajština |
| Uyghurské: jakutština | tuvanština | chakaština | šorština | fu-yu kirgizština | čulymština | tofa | dolganština | západní yugurština | severní altajština |
