Curtiss P-40 Warhawk
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Curtiss P-40 | |
---|---|
Curtiss P-40 Warhawk | |
Typ: | stíhací letoun |
Výrobce: | Curtiss |
První let: | 1939 |
Zaveden: | 1940 |
Hlavní uživatel: | USA Velká Británie, SSSR, Čína |
Vyrobeno: | 13 738 |
Curtiss P-40 Tomahawk, později Curtiss P-40 Warhawk byl poměrně dost vyráběný letoun druhé světové války.
Obsah |
[editovat] Vývoj
Americký letoun P-40 byl vyvinut z letounu Curtiss P-36 Hawk a byl znám pod továrním označením Hawk 81. Jeho koncepce byla již od počátku zastaralá, ale díky tomu, že v roce 1939 byl okamžitě k dispozici, byl objednán armádou. Stroje P-40 Tomahawk se v roce 1940 nijak zvláště markantně nelišily od P-36 Hawk. Letouny si objednala Francie, ale dříve, než dorazily do Evropy, francouzská armáda kapitulovala. Proto si je převzala Velká Británie, která je zařadila do výzbroje pod názvy Tomahawk I., IA. a IIA. Letouny bojovaly zejména na méně exponovaném bojišti v severní Africe, kde odvedly mnoho užitečné práce. Americkou armádou převzaté stroje tvořily protivzdušnou obranu Havaje a zde se také střetly s Japonci. Mimo armádu USA a Velké Británie sloužily P-40B a P-40C také v SSSR a Číně. Celkem bylo postaveno 1700 kusů letounu P-40 Tomahawk.
Firma Curtiss se snažila svá letadla průběžně modernizovat, ale ta stále zůstávala o krok zpět za výkony svých soupeřů. Roku 1941 se objevila verze P-40D, což byl značně přepracovaný typ letounu s daleko vyšší užitnou hodnotou. Modernizací bylo několik, byly vyráběny verze P-40D až P-40N, přičemž stroj dostal bojový název Warhawk, ve Velké Británii Kittyhawk. Poslední stroje létaly rychlostí až 600 km/h. Bojově byly použity v Africe, v Pacifiku, nad Aleutskými ostrovy a v Sovětském svazu. P-40 verzí D-N bylo vyrobeno přes 12 tisíc kusů.
[editovat] Bojové použití
Nejznámější epizodou v historii letadla bylo jeho užití u americké dobrovolnické jednotky Flying Tigers, která bojovala proti Japoncům v Číně. Dobrovolníci, kteří byli placeni čínskou vládou za každý sestřelený japonský letoun, vytvořili legendu, kterou americký tisk pečlivě pěstoval. Letci opatřili své P-40 žraločími tlamami vyvedenými na chladičích, což se stalo typické pro tyto stroje.
[editovat] Technické údaje
- Typ: Stíhací bombardér
- Výrobce: Curtiss-Wright Corp.
- Pohon: 1x motor Allison V-1710-85, později Packard V-1650-1
- Výkon: 1200 hp, později 1300 hp
- Rozpětí: 11,37 m
- Délka: 9,66 m
- Výška: 3,22 m
- Plocha křídel: 21,92 m2
- Hmotnost letounu: 2636 kg
- Užitečná hmotnost: 3655 kg
- Rychlost: 555 km/h, později až 600 km/h
- Dostup: 8990 m
- Dolet: 1287 km, později 2400 km
- Výzbroj 2x 12,7mm kulomet, 4x 7,62mm kulomet, později 6x 12,7mm kulomet, 227kg bomb
- Vyrobeno celkem 13 738 (všechny typy)
[editovat] Literatura
- Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939-45/ USA - Japonsko
Americké vojenské letouny druhé světové války | |
---|---|
Stíhací letouny | |
A-20 | FR] | F2A | F4F | F4U | F6F | F7F | F8F | P-26 | P-35 | P-36| P-38 | P-39 | P-40 | P-47 | P-51 | P-61 | P-63 | P-80 | |
Bombardovací a torpédové letouny | |
A-26 | B-17 | B-18 | B-24 | B-25 | B-26 | B-29 | B-32 | B-34 | B-37 | TBD | TBF | SBC | SB2A | SB2C | SB2U | SBD | |
Průzkumné a spojovací letouny | Cvičné letouny |
L-3| L-4 | PBY | OS2U | SOC | PT-17 | T-6 |
Transportní letouny | Vrtulníky |
C-46 | C-47 | C-54 | R-4 |
Experimentální letouny a prototypy | |
FL | F8B | TB2D | XF5F | XP-46 | XP-49 | XP-50 | XP-52 | XP-54 | XP-55 | XP-56 | XP-57 | XP-58 | P-59 | XP-62 | XP-67 | XP-68 XP-71 | P-75 | XP-76 | XP-77 | XP-79 | XP-81 | P-82 | XP-83 | AM | XB-19 | XB-27 | XB-28 | XB-30 | XB-31 | XB-33 | YB-35 XB-38 | XB-39 | YB-40 | XB-41 | XB-42 | XB-43 | XB-46 | XB-48 | XPB2M | TB2F | TBY |