F4U Corsair
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| F4U Corsair | |
|---|---|
 |
|
| Typ: | Palubní stíhač |
| Výrobce: | Vought |
| Konstruktér: | Rex Beisel Igor Sikorsky |
| První let: | 29. dubna 1940 |
| Zaveden: | 28. prosince 1942 |
| Vyřazen: | 1953 |
| Hlavní uživatel: | U.S. Navy & US Marine Corps (10 016) FAA (2 012) RNZAF (424) Aéronavale (119) |
| Vyrobeno: | 12 571 |
| Cena za kus: | 1 500 000 $ |
| Varianty: | Super Corsair |
Chance Vought F4U Corsair byl americký stíhací letoun, který sloužil především v Druhé světové a v Korejké válce. Byly vyráběny v letech 1940–1952 a v některých letectvech sloužily tyto stroje až do 60. let. Celkem jich bylo vyrobeno 12 571.
Obsah |
[editovat] Vývoj, užití
Vývoj letounu Vought F4U Corsair, který měl být dle zadání námořní stíhačkou, začal roku 1938. Prototyp nového letounu s označením XF4U-1 poprvé vzlétl v květnu 1940 a brzy vykázal rychlost 651 km/h. Námořnictvo poznalo, že se jedná o stroj mimořádných výkonů, proto po úpravách objednalo první sérii v roce 1941. Jediným problémem byly nevhodné vlastnosti letadla při přistání na palubu letadlové lodi. Proto byly tyto stroje přiděleny k leteckým silám, námořní pěchoty, startující z pozemních základen. Prvních bojových operací se letadla účastnily na jaře 1943 z Guadalcanalu. Vzhledem k tomu, že problémy s tvrdým podvozkem řešili Američané dost dlouho, startovaly první Corsairy III. a IV. z britských letadlových lodí. Na amerických lodích se první F4U objevily až na jaře 1945. Stroje vyrábělo v té době licenčně již několik firem. Objevovaly se nové zdokonalené verze, přičemž nejvýkonnější byla F4U-4, která měla motor o výkonu 2070 k, který dával letounu rychlost až 717 km/h. Verze F4U-5 byla již poválečná a účastnila se války v Koreji.
[editovat] Specifikace (F4U-1A)
[editovat] Technické údaje
- Posádka: 1
- Délka: 10,1 m
- Rozpětí: 12,5 m
- Výška: 4,9 m
- Plocha křídel: 29,17 m²
- Hmotnost (prázdný): 4 073 kg
- Hmotnost (naložen): 6 300 kg
- Pohonná jednotka: 1× hvězdicový motor Pratt & Whitney R-2800-8
- Výkon pohonné jednotky: 1 500 kW (2 000 hp)
[editovat] Výkony
- Maximální rychlost: 671 km/h
- Dolet: 1 634 km
- Dostup: 11 200 m
- Stoupavost: 14,7 m/s
[editovat] Výzbroj
- 4 × kulomet Browning M2 ráže 12,7 mm, každý se 400 náboji
- 2 × kulomet Browning M2 ráže 12,7 mm, každý se 375 náboji
- do 910 kg pum
- 4 × raketa ráže 12,7 mm
| Americké vojenské letouny druhé světové války | |
|---|---|
| Stíhací letouny | |
| A-20 | FR] | F2A | F4F | F4U | F6F | F7F | F8F | P-26 | P-35 | P-36| P-38 | P-39 | P-40 | P-47 | P-51 | P-61 | P-63 | P-80 | |
| Bombardovací a torpédové letouny | |
| A-26 | B-17 | B-18 | B-24 | B-25 | B-26 | B-29 | B-32 | B-34 | B-37 | TBD | TBF | SBC | SB2A | SB2C | SB2U | SBD | |
| Průzkumné a spojovací letouny | Cvičné letouny |
| L-3| L-4 | PBY | OS2U | SOC | PT-17 | T-6 |
| Transportní letouny | Vrtulníky |
| C-46 | C-47 | C-54 | R-4 |
| Experimentální letouny a prototypy | |
| FL | F8B | TB2D | XF5F | XP-46 | XP-49 | XP-50 | XP-52 | XP-54 | XP-55 | XP-56 | XP-57 | XP-58 | P-59 | XP-62 | XP-67 | XP-68 XP-71 | P-75 | XP-76 | XP-77 | XP-79 | XP-81 | P-82 | XP-83 | AM | XB-19 | XB-27 | XB-28 | XB-30 | XB-31 | XB-33 | YB-35 XB-38 | XB-39 | YB-40 | XB-41 | XB-42 | XB-43 | XB-46 | XB-48 | XPB2M | TB2F | TBY |
|
