Petljakov Pe-2
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pe-2 | |
---|---|
Pe-2 | |
Typ: | Střemhlavý bombardér |
Výrobce: | Petljakov |
Konstruktér: | M.V. Petljakov |
První let: | 1939 |
Zaveden: | 1940 |
Hlavní uživatel: | Sovětský svaz Československo, Finsko, Bulharsko, Jugoslávie, Polsko |
Vyrobeno: | 11427 ks |
Varianty: | Pe-2 VI, Pe-3/Pe-3 bis, UPe-2/Pe-ZUT (cvičný) |
Letouny Petljakov Pe-2 byly během Velké vlastenecké války základním frontovým bombardérem Sovětského svazu. Byly použity také ve válce proti japonské armádě v Mandžusku a Koreji v létě 1945.
Obsah |
[editovat] Vývoj
V létě roku 1938 dostala konstrukční kancelář V. M. Petljakova požadavek na konstrukci dvoumotorového rychlého výškového stíhacího letounu. K zalétání prototypu došlo v prosinci 1939, avšak zkoušky ještě pokračovaly do května roku následujícího. Bylo však rozhodnuto další práce zastavit a na základě vyhodnocení bojů Luftwaffe v Polsku byl zadán požadavek na přeměnu stroje na střemhlavý bombardér. Ty se začaly vyrábět již v polovině roku 1940, ovšem ve větším počtu byl letoun dodáván až od roku 1942. Postupem času byl Pe-2 modernizován, aby se zlepšila ochrana před německými stíhačkami. Byla zesílena střelecká výzbroj, nová verze označená Pe-2 FT dostala novou otočnou věž s výkyvným kulometem UBT ráže 12,7 mm, který nahradil dříve používaný ŠKAS ráže 7,62 mm. Stejnou zbrojní modernizaci prodělalo i spodní střeliště a kulomety na přídi. Dále bylo zlepšeno pancéřování pilotního prostoru, nosné plochy dostaly aerodynamicky lepší kryty motorů. Letadla vyráběná od února 1943 byla poháněna výkonnějšími motory VK-105 PF o výkonu 927 kW (1260 k). Rychlost se tak zvýšila o 40 km/h. Ve verzi Pe-2 VI byl letoun přestavěn na stíhač, takto upravené letouny byly zařazeny do výroby, a poté i do výzbroje pod označením Pe-3/Pe-3 bis. Celkem bylo vyrobeno 11 427 exemplářů různých obměn.
[editovat] Bojové použití
Letadla Pe-2 byla Rudé armádě k dispozici již při přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem, ovšem velká část z nich byla zničena. K většímu bojovému nasazení Pe-2 došlo v červenci 1941 u Smolenska. Pe-2 byly během války základním frontovým bombardérem s působnosti na celé linii fronty, nesly značnou část bojové činnosti. Po ukončení bojů v Evropě byly použity k útoku na Japonsko v srpnu 1945. V průběhu druhé světové války sloužilo několik Pe-2 v řadách finského letectva, koncem války obdržela několik těchto letadel 1. československá smíšená letecká divize v SSSR. Po ukončení války sloužily Pe-2 také u letectva Bulharska, Jugoslávie, Polska a Československa. Třicet dva letounů Pe-2 FT a tři UPe-2 přilétly v květnu 1946 na kbelské letiště, aby záhy vytvořily dvě letky 25. leteckého pluku v Havličkově Brodě. Petljakovy u nás sloužily pod označením B/CB-32 od července 1946 do poloviny roku 1951.
[editovat] Specifikace (Pe-2)
[editovat] Technické údaje
- Posádka: 3
- Délka: 12,78 m
- Rozpětí: 17,11 m
- Plocha křídel: 40,50 m²
- Prázdná hmotnost: 5 950 kg
- Vzletová hmotnost : 8 520 kg
- Pohonná jednotka: 2 motory VK-105PF
- Výkon pohonné jednotky: 2 x 927 kW
[editovat] Výkony
- Maximální rychlost: 580 km/h
- Dolet: 1200 km
- Dostup: 9 000 m
[editovat] Výzbroj
- dva pevné kulomety UBS 12,7 mm v přídi
- pohyblivý kulomet UBT 12,7 mm v otočné věži
- kulomet UBT případně ŠKAS 7,62 mm pro obranu zadní polosféry.
Sovětské vojenské letouny druhé světové války | |||
---|---|---|---|
Stíhací letouny | |||
I-15 | I-153 | I-16 | MiG-1 | MiG-3 | Jak-1 | Jak-3 | Jak-7 | Jak-9 | LaGG-1 | LaGG-3 | La-5 | La-7 | |||
Bombardovací letouny | |||
R-5 | Su-2 | Jak-4 | SB-2 | Ar-2 | Pe-2 | Pe-4 | Pe-8 | Tu-2 | Il-4 | Jer-2 | TB-3 | | |||
Bitevní letouny | Transportní letouny a kluzáky | Průzkumné a spojovací letouny | Cvičné letouny |
Il-2 | Il-10 | Li-2 | Šče-2 | G-11 | R-10 | Po-2 | MBR-2 | Be-4 | Š-7 | UT-1 | UT-2 |
Experimentální letouny a prototypy | |||
I-26 | I-28 | I-30 | I-180 | I-185 | I-250 | ITP | DIS | BI-1 | ANT-58 |