Hostivice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hostivice
znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ021A 539244
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ021)
okres (NUTS 4):	Praha-západ (CZ021A)
obec s rozšířenou působností:	Černošice
pověřená obec:	Hostivice
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	14,47 km²
obyvatel:	5597 (k 2. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	50°4′53″ s.š.
zeměpisná délka:	14°15′9″ v.d.
nadmořská výška:	341 m
PSČ:	253 01
základní sídelní jednotky:	Hostivice, Litovice a Břve (3)
místní části:	Hostivice a Břve (2)
katastrální území:	Hostivice a Litovice (2)
adresa městského úřadu:	Městský úřad Hostivice Husovo nám. 13 253 80 Hostivice
starosta:	Iva Koptová
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Hostivice je město při západní hranici Prahy, patřící do Středočeského kraje a okresu Praha-západ. Hostivice leží na silnici spojující Prahu a Karlovy Vary, její střed je vzdálen asi 4 km od hranic Prahy. Má 4915 obyvatel a rychle roste tempem kolem 400 obyvatel ročně.

Hostivice se nachází v mírně zvlněné krajině, ohraničené z východu návrším Bílá hora. Nadmořská výška náměstí je 341 m n.m.

Jméno města se správně používá jak v ženském rodě (ta Hostivice), tak i v pomnožné variantě (ty Hostivice). Ústav pro jazyk český v jazykové poradně dokonce udává Hostivice jako příklad obce s oběma možnými skloňováními.

[editovat] Historie

Dnešní město vzniklo postupným sloučením čtyř původně poddanských vsí, které dodnes tvoří jeho územní části:

Hostivice je poprvé zmiňována roku 1277. Vznikla na území lesa Hostivce pravděpodobně v době Přemysla Otakara II., kdy se zde usídlili obyvatelé z dnešního území Malé Strany. Vznikl tu kamenný kostel sv. Jakuba a několik svobodných dvorců.

Litovice vznikly kolem Litovické tvrze, poprvé jsou doloženy roku 1266, kdy je uveden jako majitel tvrze Řehník z Litovic, člen rodu pánů z Dražic.

Břve jsou známy již roku 1184, kdy patřily valdsaskému klášteru.

Jeneček (původní název Malý Jenč) je doložen roku 1363 jako majetek pražského chrámu a špitálu sv. Lazara.

Všechny uvedené vesnice vystřídaly v průběhu staletí různé majitele. Zprvu byly vlastněny nezávisle, postupně se však vlastnictví většiny z nich sjednotilo.

Významnou majitelkou byla v osmnáctém století Anna Marie Františka Terezie velkovévodkyně Toskánská, která centru Hostivice vtiskla stavbou zámku a fary barokní ráz.

Devatenácté století znamená především rozvoj dopravy. Hostivice se stává regionálním železničním uzlem mezi Prahou a Kladnem; koněspřežní dráha z Brusky (dnešní Dejvice) do Vejhybky (dnes Kladno) a do Lán, procházející územím obce, vznikla již roku 1830. Později se v Hostivici objevuje i lehký průmysl (jako první byla založena šroubárna).

Ve dvacátém století se obec postupně rozvíjela v sídelní oblast Prahy. Rostl počet obyvatel a postupně oslaboval zemědělský charakter území. Vznikla nová čtvrť Palouky při hranici s Ruzyní a byly zastavěny další plochy.

Roku 1950 byly sloučeny obce Hostivice a Litovice, čímž bylo uzavřeno územní formování dnešního celku. Od roku 1978 je obec městem.

V současnosti město prochází etapou rychlého růstu a urbanizace. Pokračuje rušení polí na území města a intenzivní výstavba rodinných domků. Hostivice slouží jako sídelní obec pro mnoho osob dojíždějících za prací do Prahy.

[editovat] Památky a významné objekty

Hostivice nepatří mezi turisticky či historicky významné obce regionu. Přesto má několik zajímavých míst, která stojí za shlédnutí a mělo by o ně být náležitě pečováno.

Hostivický zámek vznikl přestavbou staršího raně barokního zámečku z let 1689–1697. Jednoduchá stavba na obdélníkovém půdorysu pravděpodobně nemá žádného architekta, vznikla v letech 1734–1736 pod dozorem stavitelky, velkovévodkyně Toskánské, a za řízení políra Jana Jiřího Bauera. Autorem fresek je malíř Karel Josef Moravini. Pozoruhodné je zejména jeho monumentální zobrazení bitvy na Bílé hoře.

Stavba pokračovala i po smrti velkovévodkyně. Postupně vznikaly hospodářské budovy, byla přistavěna zámecká kaple. Na konci 18. století však byl zámek panstvem opuštěn a začal rychle chátrat. Byl pak využíván k obytným a různým hospodářským účelům.

Hlavní budovu zámku zachránila velkorysá rekonstrukce v letech 1977–1983. Od té doby objekt slouží jako sídlo Městského národního výboru resp. Městského úřadu a konají se zde různé kulturní akce.

Vedlejší hospodářské budovy ovšem dále chátraly, až jejich památkovou podstatu, a tím i celkovou pozdně barokní architektonickou dispozici komplexu, víceméně zničila přestavba na obytné domy na počátku 21. století.

Posrobnější popis historie zámku z pera Aleny Kučerové a Jiřího Kučery lze nalézt na městském webu.

Před zámkem stojí 9 metrů vysoký pískovcový mariánský sloup z roku 1734. Čtyřhranný sloup s mariánským reliéfem obklopují sochy sv. Vavřince, sv. Kateřiny, sv. Floriána a sv. Víta. Měkký materiál sloupu ovšem těžko odolává smogu a působení vandalů, a tak památka i přes snahu restaurátorů postupně ztrácí jemné detaily a viditelně chátrá.

Jednolodní kostel sv. Jakuba Většího pochází z 13. století. Kněžíště je gotické, chrámová loď a mobiliář má převážně barokní charakter. Ke kostelu náleží barokní fara z let 1734–1736. Gotická dřevěná soška ve stylu krásných madon, tzv. Hostivická madona, je přítomna již jen v kopii – originál je pro větší bezpečnost uložen jinde. — Více o historii kostela z pera již zesnulého bývalého ředitele hostivické školy Aloise Saifrta si lze přečíst zde.

Litovická tvrz je gotický objekt původem ze 13. století, ovšem vícekrát přestavovaný. Je bohužel ve velmi špatném technickém stavu a není odpovídajícím způsobem využíván. — Podrobnější popis historie tvrze od Jiřího Kučery se nelézá na městském webu.

Na území města se nachází i řada hodnotných barokních kaplí poutní cesty spojující klášter v Hájku a Strahov, jejichž architektem byl Jan Schor (1686–1787). Několik z nich bylo díky úsilí místních nadšenců zachráněno, jiné byly během 20. století zničeny nebo zchátraly.

Kromě těchto významnějších památek je v Hostivici i řada dalších zajímavých objektů místního významu, které nemají památkový status. Tak jako i jinde, závisí péče o ně v první řadě na kulturním uvědomění a finančních možnostech majitele. Zatímco některé pamětihodnosti jsou udržovány ve výborném stavu, jiné postupně mizí.

Celkový urbanisticko-památkový stav města není uspokojivý a v posledních desetiletích se spíše zhoršuje. Vedle chátrání a zániku některých památek se to projevuje i nekoncepční stavební politikou. I když byla Hostivice až na dvě menší výjimky ušetřena výstavby panelových domů a velkých prosklených budov na nevhodných místech, nebyl uspokojivě vyřešen charakter centra města. To dnes nepřipomíná městské jádro, ale spíše náhodné seskupení objektů.

Jako příklady lze jmenovat dva architektonicky nepatřičné jednopodlažní supermarkety v těsné blízkosti barokního zámku nebo vysokou stavbu ze zinkovaného profilovaného plechu proti husitské modlitebně.(tato modlitebna je ale postavená o mnoho let později)

[editovat] Příroda

[editovat] Hydrologie

Na území města se nachází zajímavá soustava rybníků (Litovický rybník, Břevský rybník, Kala). Bohužel dnes nejsou vytvořeny dobré podmínky k jejich rekreačnímu využití (nízká čistota vody, chybějící zázemí). Retenční a odkalovací nádrž hostivické čističky vody v Paloukách, zvaná Strnad, bývá občas využívána k windsurfingu. I zde jsou však pochopitelné problémy s kvalitou vody.

Hlavním vodním tokem je Litovický potok, který po opuštění území města protéká jako Šárecký potok Prahou a vlévá se do Vltavy. V centru města se do tohoto potoka vlévá malý Jenečský potok, dnes zčásti vedený v betonovém zakrytém korytě. I na tomto potoce je drobný rybníček umístěný v severní části Jenečka.

[editovat] Porost

Na území mezi Břvemi, Litovicemi a Hostivicí v sousedství zmíněných rybníků se nachází lesík zvaný Bažantnice (a Stromečky v té části, jež nebyla bažantnicí), obsahující m.j. mokřady, jež jsou významným hnízdištěm ptactva. Proto je zde vyhlášeno chráněné přírodní území Hostivické rybníky (celková rozloha 112,87 ha, vyhlášeno roku 1996), zahrnující jak samotné rybníky a mokřady, tak i přilehlé druhotné lesní porosty.

Blízké okolí Hostivice trpí nedostatkem lesů, a tak je tento lesík jednou z mála příležitostí k vycházkám v zeleni pro obyvatele. Kromě něho se zde nachází již jen rozlehlý třešňový sad Třešňovka nad hostivickým nádražím, dnes bohužel zpustlý.

Památnými stromy na území města jsou lípa malolistá v Jiráskově ulici a dvojice lip malolistých před vchodem do areálu kostela.

[editovat] Současný život města

[editovat] Politika

Na území města působí všechny hlavní celostátní politické strany. Hostivičtí voliči jsou spíše pravicoví, avšak místní ODS dlouho neměla – zřejmě následkem osobních sympatií a antipatií mezi místními politiky – dostatečný koaliční potenciál, a tak městu po listopadu 1989 většinou vládly městské rady vedené sociálními demokraty nebo lidovci. To se změnilo až v roce 2002, kdy se po volbách vytvořila rada tvořená koalicí subjektů Hostivice 2006, ODS a US-DEU.

Výsledky voleb do městského zastupitelstva v roce 2002

Kandidátní listina	Zvoleno zastupitelů	Procent
Sdružení nezávislých kandidátů Hostivice 2006 Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová Komunistická strana Čech a Moravy Občanská demokratická strana Česká strana sociálně demokratická Unie svobody - Demokratická unie celkem	5 4 3 3 1 1 17	29,4 % 23,5 % 17,6 % 17,6 % 5,9 % 5,9 % 100,0 %

Současným starostou je Ing. Jiří Pelc (bezpartijní, zvolen za Hostivice 2006, s tímto hnutím se však již rozešel), místostarostkou je Iva Koptová (ODS).

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2002 byla v Hostivici jasným vítězem ODS. Podrobnější přehled výsledků přináší následující tabulka:

Volby do PS PČR v roce 2002 v Hostivici

Strana či koalice	Hlasů	Procent
Občanská demokratická strana Česká strana sociálně demokratická Koalice KDU-ČSL, US-DEU Komunistická strana Čech a Moravy Strana zelených Sdružení nezávislých Strana za životní jistoty ostatní strany a koalice celkem	712 539 372 354 49 32 29 130 2217	32,1 % 24,3 % 16,8 % 16,0 % 2,2 % 1,4 % 1,3 % 5,9 % 100,0 %

[editovat] Společnost a kultura

Ve městě působí řada společenských a zájmových organizací. Pořádají se kulturní a jiné společenské akce. Poté, co vyhořel Dělnický dům, postrádá však město dostatečně velký sál pro pořádání kulturních a společenských akcí.

K aktivním organizacím patří například Český svaz ochránců přírody Hostivice (ochrana a poznání přírody), Římskokatolická farnost Hostivice (koncerty vážné hudby v kostele) nebo místní Mateřská škola (akce pro děti).

[editovat] Školství

Ve městě funguje základní a mateřská škola, a dále malotřídní základní škola pro děti se speciálními potřebami.

Od roku 2004 působí ve městě zařízení Fondu ohrožených dětí Klokánek.

[editovat] Ekonomický život

Na území města převažuje drobný průmysl, služby a zemědělství. Nesídlí zde žádné velké firmy, obyvatelé spíše dojíždějí za prací do Prahy nebo i do Kladna.

[editovat] Doprava

Hostivice jsou železniční uzel s napojením na Prahu-Dejvice a Kladno(trať ČD 120), Prahu-Smíchov a Rudnou u Prahy(trať ČD 122) a Slaný(trať ČD 121 - doprava byla ukončena k 1.1.1993, v roce 2006 zrekonstruována a slouží pouze nákladní dopravě)

Městem prochází silniční tah E48 z Prahy na Karlovy Vary (na území města se jmenuje ulice Československé armády a tvoří dopravní páteř Hostivice). V současnosti komunikace již kapacitně nedostačuje, a tak se čeká na vybudování další části rychlostní silnice R6 vedoucí stejným směrem severně od Hostivice, která by městu dopravně odlehčila.

Protože v minulosti na hostivickém území došlo k závažným dopravním nehodám včetně poboření budovy rozjetým kamionem, je na území města rychlost omezena na 40 km/h. To sice činí dopravu bezpečnější, ale dále ji brzdí.

Po silnici je město spojeno Prahou a oblastí na západ od Prahy autobusovou dopravou. Na území města zajíždí několik linek Pražské integrované dopravy, konkrétně l. č. 306, 336, 347, 357. První dvě zmíněné linky provozuje ČSAD Kladno, druhé dvě linky s nepoměrně lepší kulturou cestování Dopravní podnik Praha. Autobusové spoje v Praze míří na metro Hradčanská nebo Zličín.

S městem na severu sousedí areál letiště Praha-Ruzyně, které představuje pro místní obyvatele na jednu stranu dopravní spojení a pracovní příležitost, ale na druhou stranu město omezuje v rozvoji a příležitostně i zatěžuje hlukem nízko letících letadel. Hlavní přistávací a rozjezdové směry letiště však v současnosti nemíří nad Hostivici.

[editovat] Sport

Hlavní sportovní organizací je TJ Sokol Hostivice. V Hostivici se pěstují například fotbal, volejbal, atletika, šachy nebo tenis. Potřebám sportovců slouží mimo jiné sokolovna v Hostivici a stadión v Litovicích. Své sportovní zázemí má i nově postavená škola.

[editovat] Nakupování a služby

Pro běžné nákupy se chodí do cetra, kde jsou dva supermarkety: Starší samoobsluha ze sedmdesátých let 20. století a nově vybudovaný Lidl, který vznikl na místě bývalé mlékárny.

V objektu starší samoobsluhy je také pobočka České spořitelny a bankomat.

Kromě supermarketů jsou v Hostivici další specializované obchody, od trafiky po autobazar.

Speciální nákupy dělají místní lidé většinou v Praze. Oblíbené je zličínské nákupní centrum, kam je snadná doprava autem i hromadnou dopravou.

[editovat] Jiné informace a zajímavosti

[editovat] Symboly města

Znakem města Hostivice je červeno-modře polcený štít, v patě stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím a modrým ozubeným kolem. Vpravo tři stříbrné podkovy (2, 1), vlevo zlatá do oblouku vztyčená větev vinné révy se třemi listy.

Městu byla udělena rovněž vlajka, která je ze znaku odvozena.

Výklad symbolů podle oficiálního webového serveru města: Červené pole heraldicky vpravo (z pohledu pozorovatele vlevo) se třemi stříbrnými podkovami znamená vlastní Hostivici, vychází z erbu vladyky Jindřicha z Hostivice a ze Semčic, který zde vlastnil majetek v roce 1496.

Modré pole s větví vinné révy připomíná Litovice a odkazuje na erb Řehníka z Litovic (prvního známého majitele Litovic) a rod Dražiců.

Stříbrná zeď symbolizuje městský statut (žádná ves tvořící dnešní město nebyla nikdy opevněna), pět stínek naznačuje pět městských částí (v době schválení Hostivice I, Hostivice II—Litovice, Hostivice III—Jeneček, Hostivice IV—Břve a Hostivice V—Palouky).

Modré ozubené kolo připomíná průmyslovou výrobu a novodobý rozvoj obce a posléze i města.

[editovat] Pomístní jména

Kromě jmen na mapách se používají i další místní názvy. Například

Fluska je partie kolem Litovického potoka za zámkem
Nouzov označuje malou čtvrť u železničního viaduktu po levé straně, vjíždíme-li do města od Prahy
Zámeček, Litovčák, Břevčák jsou místní běžné zkratky pro hostivický zámek, Litovický rybník a Břevský rybník
Mlejn většinou označuje budovu bývalého mlýna na západním konci nádraží. Peterkův mlýn označený na mapách je spíše Peterkáč

[editovat] Spojení

[editovat] Pěšky a na kole

Doba, kdy bylo možné z Hostivice vyjít nebo vyjet kterýmkoli směrem a kdy sem vedla i turistická značka, je dávno pryč. Jezdit na kole po přetíženém karlovarském tahu je životu nebezpečné a dopravní stavby jako letiště a pražský okruh omezují výlety na další strany. Město samo žel alternativní způsoby dopravy příliš nepodporuje: Příznačné je, že městská čtvrť Palouky dodnes není spojena přímou stezkou pro pěší nebo pro cyklisty se zbytkem města.

Dobrou možností však zůstává cesta přes Litovice směrem na Hájek a dále směr křivoklátské lesy: Z cetra Hostivice se dáme směrem od Prahy podle hlavní silnice, u supermarketu Lidl na velké křižovatce ve tvaru Y odbočíme doleva. Kilometr jedeme rovně a na křižovatce za Litovickou tvrzí odbočíme doleva, na další křižovatce potom doprava. Tím se napojíme na značenou cykloturistickou trasu vedoucí z Prahy-Zličína přes Břve do Hájku a dále na západ.

S trochou opatrnosti je schůdná i silnice do Sobína a dále do Zličína i několik dalších chodníčků, které znají místní.

[editovat] Veřejnou dopravou

Z Prahy se jezdí vlakem z Dejvic (metro Hradčanská) případně Masarykova nádraží (metro Náměstí Republiky) či Buben (metro Vltavská). Autobusy jezdí z Hradčanské a Zličína. Pro vyhledávání spoje lze použít službu Idos.

[editovat] Autem

Z Prahy lze jet buď po Bělohorské přímo (z centra a severní části Prahy) anebo po Jižní spojce přes Barrandovský most, ihned za mostem odbočit doprava a držet směr Karlovy Vary (vhodné pro jižní část Prahy nebo přejezd ze směru od Brna či Kutné Hory).

[editovat] Známé osobnosti

Protože na území obce se před bitvou na Bílé hoře připravovala císařská vojska, je možné, že se zde mihl filozof René Descartes, který se bojů účastnil. Žádný doklad o tom však není znám.
V obci se prý zastavil na své poslední cestě do Prahy Karel Havlíček Borovský. Bylo to v budově dnešní čínské restaurace U koruny, která i tehdy bývala hostincem.
Dlouho zde působil a posléze i zemřel František Josef Pelz (1848 – 1922), autor sokolské hymny Lví silou, vzletem sokolím. Jeho pamětní deska je umístěna na náměstí na budově bývalé školy, dnes pošty.
Ve městě až do konce života bydlel geograf, geolog a afrikanista Ctibor Votrubec (1925 – 1997). Místní sbor Církve československé husitské, jehož byl členem, nese z jeho popudu jméno afrického lékaře Alberta Schweitzera.